Mých 30 let, na které nyní vzpomínám s humorem
ilustrační foto: pixabay.com

Mých 30 let, na které nyní vzpomínám s humorem

14. 11. 2019

Byla jsem s partou vodáků na vodě a vůbec nevěděla, co se odehrává. Přijela jsem domů a přivítal mě mladší syn, že  neví, kde je bratr. Byli oba na Národní třídě a jeden druhému se ztratili. Jeden dostal pendrekem, druhý se schoval v nějakém domě, ale hlavně, že to oba přežili.

A už se to na nás začalo valit. Chodila jsem zvonit klíči a horečně se těšila na to, co bude.. Šlo to pro mne docela pomalu, ale moc jsem se těšila na tu změnu k lepšímu. 

To je tedy na úvod, protože jinak se toho u mě zatím moc nedělo. Chodila jsem do práce, děti do školy atd... Byla jsem rozvedená, ale plná ideálů. Chtěla jsem podnikat, ale ten chlap, který by k tomu byl potřebný, chyběl. Když jsem tak přemýšlela, v čem bych mohla podnikat sama, napadly mě masáže. Udělala jsem si tedy kurz a našla si nebytový prostor. V té době chtěl podnikat každý a nebytové prostory rychle mizely. Pak jsem si přetrhla achilovku a byla na tři měsíce úplně vyřízená. O nebytové prostory jsem přišla a tím se moje podnikání zbrzdilo.

Já, když si však něco umíním, tak mě skoro nic nezastaví. Bydlela jsem ve třetím patře bez výtahu v bytě 1+1. Bratr mi půjčil peníze na masážní stůl a já si udělala z kuchyně masážní prostor. Neměla jsem telefon a ani s reklamami to nebylo dobré.Tak jsem si upoutávky napsala sama a polepila všechny sloupy a telefonní budky v okolí. Musela jsem tam ale napsat telefonní číslo mé matky, která telefon měla..Zákazníci tedy volali ji, ona je objednávala a já u ní večer zjišťovala, jestli někdo přijde. Zajímavé bylo, že vlastně volali samí muži, a jelikož si to někdy pletli s erotikou, dávali mojí nevinné mamince různé návrhy. Maminka z toho měla šoky. Musela jsem ji vždy večer zavolat, jestli jsem ještě živá a neznásilněná.

Bylo to období hodně hektické, já bez stálého příjmu a se strachem, jestli neumřu hladem.

Teď to musím ale hodně zkrátit, protože těch třicet let se mi sem nevejde. Později jsem ještě jezdila po výstavách po celé republice a prodávala masážní přístroje. Majitel, cizinec, byl příkladný vykořisťovatel, a tak se stávaly různé nepříjemné situace, kdy jsem byla ráda, že jsem to ve zdraví přežila. Po té  jsem zase na výstavách prodávala krémy na boty z včelího vosku. Ty boty, které jsem naleštila, se nedají spočítat.

Pak  jsem se zase vrátila k dětem do mateřské školy, ale zjistila, že děti  jsou bohužel stále nevychovanější, protože rodiče pro samé vydělávání peněz na ně mají méně času a i samotní rodiče se začali chovat k učitelce jako ke služce.. Na závěr jsem se zhroutila a odvezli mě do nemocnice. Tlak, který mi naměřili, málem doktorovi zničil tlakoměr. Po delším marodění jsem už byla ve věku, kdy jsem mohla jít do předčasného důchodu, a jelikož už jsem neměla síly, tak jsem to udělala.

Můj život tedy plynul sice svobodněji, ale nějak   neúnosně. Sice, když jsem vydělala trochu více peněz jsem se dostala i do zahraničí, ale člověk se pořád bál, aby na ten nový kolotoč měl ještě síly. Zmizela totiž jistota. Nebyla a není to doba vůbec lehká a jen silný jedinec to dobře zvládá. Ale vlastně máme co jsme chtěli. Možná, že s tím zatím neumíme dobře zacházet.

V důchodu jsem prodělala další nepříjemné rodinné problémy, které mi podlomily zdraví.

No a co na závěr? Z toho mého života nevyplynula žádná moudra, i když si vlastně nejsem jistá, ale mám hromadu zkušeností. Teď už na všechno vzpomínám s humorem a užívám si důchod. Moc a moc jsem toho musela vynechat a moc jsem toho ještě zažila. Asi to pro mne bylo těžší, než pro někoho jiného, protože jsem se probojovávala bez mužské opory, ale myslím, že i tak jsem to zvládla bez ztráty kytičky.

Soutěž - Mých 30 let
Hodnocení:
(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
V roce 1992 se nám podnik poroučel a někteří kolegové odešli na volnou nohu.Tehdy se objevilo zakuklené "letadlo",to tehdy nikdo neznal,vzniklo pochybné podnikání s prodejem předražených vysavačů a pod. kdo tam chtěl,musel si koupi nejnižší bronzovou kartu za dost peněz,prodat výrobky,co si také za své musel koupit a nalanařit další ovečky do "klubu".Za to vše dostali body,postupovali výše,ale nikdo z nich nezbohatl,protože v horních patrech byli jiní šíbři,co jen shrabovali zisk . Vzpomínám si,jak jedna kolegyně byla na školení ,kde jí vymývali mozek,aby něco vydělala ,musela najít 5 "hejlů",a když neuspěla,byla úplně zklamaná.Já jsem se jí tehdy snažila vypočítat,že aby i ona vydělávala ty statisíce,tak by musel v Česku vstoupit do toho každý Čech a ještě by to bylo málo. Jo to byly ty dřevní doby ,dnes málokdo vzpomene . A ty fronty občanů s kuponovými knížkami,co tvrdli v zimě a chladu hodiny,aby dostaly 2 tisíce na ruku....A mister Kožený si mnul ručičky . Takoví jsme byli a na to se už moc nevzpomíná!
Eva Mužíková
Hani, také mně se článek líbí.... ten krém na koženou obuv z včelího vosku mám ještě někde zastrčený, je suprový:)))
Soňa Prachfeldová
Je to život se všemi radostmi i starostmi, moc hezké.
Naděžda Špásová
Hanko, dobře napsané, neměla jste na růžích ustláno, ale zvládla jste to bez ztráty kytičky, jak jste napsala. :-)
Hana Šimková
Děkuji za hezká slova
Jana Šenbergerová
Posílám kytičku za odvahu a nadhled, se kterým jste se se vším vypořádala. :-)
Dana Puchalská
Parádní článek nabitý Vašim příjemným a nikoho neurážejícím humorem. Děkuju.
Hana Rypáčková
Hani, dočetla jsem do půlky a objevila jsem tebe.. Tvůj humor je nezaměnitelný. Měj se hezky..
Zdenka Soukupová
Neměla jste to jednoduché, ale vždycky jste si poradila. To se cení. A máte na co vzpomínat, o čem vyprávět dětem a vnoučatům. Zasloužíte obdiv, že jste to nevzdala.
Zuzana Pivcová
Po listopadu mě také v prvním období zaměstnávala myšlenka, že bych začala podnikat. Ale jak? Se svou němčinou jsem tak mohla zkusit obstarat si živnostenský list a snažit se soukromě učit, případně překládat. Ale po letech pravidelného, byť nevalného platu ve státní správě jsem nenašla odvahu. Později jsem tomu byla ráda. Tys byla, Haničko, podnikavější, nebo Ti v Tvém prostředí jiného nezbylo. Ale s nadhledem sobě vlastním jsi to zvládla. Díky za vyprávění.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%