Máte někdo vindru?

Hano, v knihovně jsem náhodou objevila knížku Co to znamená, když se řekne? K. Foltin, Olomouc, 2017. Opsala jsem vám zní toto: Vindra. Pojmenování staré rakouské drobné mince. Pochází z vídeňského feniku (Wiener Heller) o hodnotě čtvrt krejcaru, tedy asi půl haléře.

Prima, Haničko, tleskám

Tak to mě zajímalo, kde se ten výraz vzal, a našla jsem toto: "Vindra je češtině přizpůsobené německé přídavné jméno Wiener, tedy vídeňský. Zkráceně tak naši předkové říkali vídeňskému feniku neboli haléři, což byla rakouská drobná stříbrná mince, jejíž kvalita se neustále zhoršovala. Až nakonec v 15. století obsahovaly tyto feniky ve své váze třetiny gramu jen 0,01 gramu stříbra. Díky Jiřímu Poděbradskému, který jich jako válečnou kořist z Rakouska přivezl velké množství, se tyto málo hodnotné mince dostaly i k nám a daly vzniknout úsloví nemám ani vindru, tedy vlastně nemám ani ten nejméně hodnotný peníz, jaký může být."

Taky bych chtěl mít vindru, měl bych lepší pocit.

Hezké povídání, které dokresluje fakt, že čeština má neskonale mnoho rovin a je moc vtipná.

Vtipné! Kdysi mne pobavilo, když jsme při odjezdu na dovolenou dostali otázku: A nezapomněli jste na jásátka?

Zajímavá a vtipná úvaha. Bylo mi milo číst výrazy, které používali i moji prarodiče, než například současné "love" nebo "chechtáky." Nelíbí se mi také pojmenování bankovek, např.: litr, kilo, pětka nebo meloun. Další neznám. :-)

Tato úvaha nemá chybu.

Hanko, tak to se Ti povedlo....Já jdu kouknout do portmonky, spočítat ty fufníky. Pošlu Ti ty, co mám navíc, a nečekám na díky.....

Naší mamince zase chyběly tintily vantily. Taky nevím,co to bylo za měnu :-) Čeština je prostě úžasná. Jako předvánoční téma to nemá chybu :-)