V devíti letech se mi udělala nějaká boulička. Nejdřív mi na to plácali podivné ohřáté smradlavé blátíčko z konzervy, ale nakonec se rozhodlo, že boule musí ven a já tudíž na operaci. Bylo to hrozné trauma pro strašpytla, jako jsem já. Vždyť mě než naši donutili jít k zubaři, vytrhala jsem si první zuby, a to včetně stoliček, sama - pouhým zuřivým vikláním!
V nemocnici se mě snažili uspat tak, jak bylo zřejmě začátkem šedesátých let zvykem: připlácli mi na nos a pusu nějakou odpornou mokrou houbu namočenou asi v éteru nebo v čem. Smrdělo to příšerně a já se dusila. Pak jsem měla počítat… Když jsem byla u dvanácti, pořád jsem slyšela, jak se kolem mne baví, a tak jsem zplna hrdla zakřičela: JEŠTĚ MĚ NEŘEŽTE, JÁ JEŠTĚ NESPÍM !!! Začali se mi všichni smát a poručili, ať počítám dál…vědomí jsem ztratila u osmnácti, to si pamatuju naprosto přesně doteď. Vzpomínám, jak se mi v té narkóze zdály příšerné sny, a slyšela jsem sama sebe, jak řvu. Možná to s tou namočenou houbou tenkrát přehnali - doktor mi pak vyprávěl, že jsem pěkně vyváděla. Možná taky, že jsem měla štěstí, že jsem tu houbu s nepřesným dávkováním vůbec přežila. A taky možná, že teď mám nějaké následky (hlavně takhle k večeru, jak říkal Švejk)… :-))
Pak si pamatuju, jak mě vezli na vozíku do pokoje a mou jedinou starostí bylo, aby mě nevezli po chodbě nahatou, nepřikrytou. Na posteli jsem nevydržela ležet, možná, že jsem chtěla i utéct, jak se znám, a tak jsem po té narkóze slezla hned z postele a praštila s sebou o zem, protože mě neunesly nohy. Zvedli mne a řekli, že jestli budu zlobit, že mě přivážou. Když přišla maminka na návštěvu, éter ze mě prý byl cítit až ke dveřím, že se ho notně nadýchala i ona, jak pak u mne seděla.
Po letech si kolegyně v práci dělaly legraci z mého strachu z uspání při operaci a navrhovaly mi, abych si koupila chirurgické nářadíčko, nastudovala si lékařské postupy a vždycky si všechno odoperovala sama, že se tak narkóze vyhnu. Jediné minus ale bude, jestli vydržím bolest a taky, jak to budu dělat, když si budu muset odoperovat něco na zádech. :-))
