Podobně je to i opačně, u mnoha mužů. Jde o jeden z důvodů, proč jsou lidé vyššího věku často sami, i když by o nějakou známost stáli.
Stud, ztráta sebedůvěry, nejistota, obavy ze ztrapnění se. To jsou nejčastější příčiny, proč se lidé vyššího věku obávají navazovat známosti. Jeden takový příběh se nedávno odehrál v beskydské restauraci, kde se scházejí chataři z okolí. Jednou z nich je sedmapadesátiletá Saša, která tam jezdívá s kamarádkami. Je vdova a na chatě tráví veškerý volný čas. Seděla u stolu s přáteli a všimla si, že se po ní dívá muž od vedlejšího stolu. Předtím se zdravil s jedním z jejich přátel. „Už jsem si vícekrát všimla, že po mně kouká. Připadá mi nevhodné se na něj usmát. Kdo ví, co by si myslel. Vlastně nevím, proč se na mě dívá,“ říká.
Kamarádky jí říkají, že je to přece jasné: „Kouká po tobě, protože se mu líbíš!“
Saša: „Vždyť mně bude šedesát. Jsem tlustá. A na horách ani nejsem upravená, mám příšerné vlasy. Vždyť mám šedivý odrost, jdu ke kadeřnici až za dva týdny. Takhle bych ani neměla chodit mezi lidi, natož si myslet, že se někomu můžu líbit.“
„Mnohé ženy si ve vyšším věku nevěří, ztrácejí sebedůvěru. Chtěly by hezky vypadat, ale mnohdy mají problém najít oblečení, ve kterém by se cítily dobře. I v psychiatrické ambulanci se setkáváme se sdělováním žen, jak je trápí, že přibraly nebo že jim řídnou vlasy,“ uvedla psychiatrička Tamara Tošnerová, autorka knihy Jak si vychutnat seniorská léta.
Velmi sympaticky vyjadřuje pocity mnoha žen středního a vyššího věku zpěvačka Hana Zagorová, která takto popisuje své seznámení s manželem Štefanem Margitou. Bylo jí v té době přes čtyřicet. „Proč po mě kouká? Co chce? To vypadá, že mě balí, ale to přece není možné,“ vzpomínala a dodala, že byla ve věku, kdy si myslela, že už ji žádné převratné změny v životě nečekají.
Podobně uvažuje hodně žen. A čím jsou starší tím, méně změn v životě očekávají, přestože ve skrytu duše po nějakých touží.
Dámy, které prožily nějaké to randění ve vyšším věku, popisují začátky shodně. Prošly si fází nejistoty, studu, obav, že se takzvaně ztrapní. „Já jsem nevěřila, že ten muž má o mě zájem. Já byla přesvědčená, že jsem šedesátiletá obyčejná paní. Po šedesátiletých obyčejných ženách se přece muži nedívají, nezvou je na kafe,“ vypráví jednašedesátiletá Marta, která je řadu let rozvedená a před rokem navázala novou známost. „Já jsem vlastně už vůbec nevěděla, jak s mužem mluvit. Bála jsem se být příliš rozverná, abych nebyla trapná a zároveň jsem nechtěla být nudná. Takže jsem byla nervózní a trapná. Naštěstí to on měl stejně a byl nervózní a trapný taky,“ vypráví.
Mnoho žen vyššího věku si odvyklo flirtovat. Už to neumí a bojí se to zkusit. Mají pocit, že úsměvy, žertování a dávání najevo, že je muž zajímá, od určitého věku není vhodné. Mnozí muži uvažují podobně a pokud si nejsou jistí, ženy je v jejich nejistotě ještě utvrzují. Jestliže se šedesátiletý muž dívá v baru po ženě a ona nijak nereaguje, utvrdí ho to v pocitu: Jasně, jsem trapný, proč by měla reagovat na koukání starého dědka.
„Mnoho žen je ve vyšším věku opatrných a je to pochopitelné, protože za sebou mají různé vztahy a zklamání. Je však dobré, pokud své zážitky dokáží zpracovat, uzavřít. A hlavně je dobré umět odpustit,“ říká Lucie Mucalová, terapeutka, která se zabývá partnerskými vztahy.
Podobně jako jiní lidé zabývajícími se mezilidskými vztahy říká, že lidé vyššího věku by se neměli při seznamování snažit chovat jako lidé mladí. Seznamování, flirtování a randění ve vyšším věku je opravdu odlišné od toho, které prožívali ve dvaceti. Mnohem důležitější v něm je, pokud si dotyční mají co říct, pokud mají podobné zájmy. Proto je velmi vhodné navazovat známosti v prostředí, které je jim blízké. Jestliže se šedesátnice seznámí s mužem, který chodí do stejné horské hospody jako ona s přáteli a její přátelé ho znají, je docela velký předpoklad, že si budou rozumět. Mají totiž stejné přátele, je jim dobře v podobném prostředí, oba mají rádi hory. Jestliže si ale zaflirtuje s mužem, na kterého náhodou kápla při brouzdání po internetových seznamkách, je to mnohem větší loterie a schůzka může opravdu končit trapným mlčením. A bohužel i ubezpečením se: Co jsem chtěla, když jsem stará, trapná, nezábavná?
Flirtování může být zábava v každém věku. Chce to určitou dávku sebevědomí, ale hlavně přesvědčení, že se jedná především o zábavu. Právě v tom je totiž seznamování ve vyšším věku lepší než to v mládí. Tehdy lidé hledají lásku, partnera na celý život, někoho s kým založí rodinu. A najít takového člověka je hodně těžké. Ovšem po padesátce? V šedesáti a později? To se hledá společník nebo společnice pro zpříjemnění života, na výlety, do kavárny, k moři, na hory. Na popovídání si, na trávení pěkných večerů. A je už úplně jedno, jestli půjde jen o pár schůzek nebo o vztah na pár let. Už od něj totiž není třeba čekat nic víc než jen to, že bude příjemný a zábavný. Ovšem bez flirtování se takový vztah najde těžko.
