Ostia antica. FOTO: autor

Další dvě glosy

30. 12. 2019

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.2 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 31.12.2019 07:27

Honzo je tak zajímavé číst Vaše příspěvky,obohacujte icko a díky za to.

Jan Zelenka 30.12.2019 14:53

Věrko, odpovím ti Horatiem - "Nil mortalibus ardui est."

Věra Ježková 30.12.2019 13:30

Jendo, sdílím s tebou zálibu v antice, ale nevím o ní zdaleka tolik jako ty. A na vlastní oči jsem viděla jen Řím a Pergamon Museum. „Nil homini certum est.“ Ovidius

Zuzana Pivcová 30.12.2019 08:14

Napsal jste to opět velmi moudře. Civilizace se z historie moc nepoučila a kráčí vstříc .... raději to nebudu vyslovovat. Snad se to ještě změní. A tak také zůstanu u toho vědění, že nic nevím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá