Nejdřív ochromila celý národ smrt Karla Gotta, krátce nato ho následovala Vlasta Chramostová, před pár dny odešla navždy Táňa Fischerová a teď se bráním uvěřit, že nemoci, kterou před svým okolím statečně tajila, podlehla moje o rok mladší kolegyně z Dámského klubu Frekvence 1. Stáňa Lekešová… jedna mně z nejmilejších.
Ta zpráva mě zasáhla jak blesk z čistého nebe.
V posledních letech jsme se už nevídaly často, naposledy snad u focení na kalendář s našimi recepty. Spojovalo nás však od samého začátku nadšení z práce, když jsme televizní hlasatelnu vyměnily za rozhlasové studio, ve kterém jsme společně s dalšími kolegyněmi prožily sedm krásných let.
První celoplošné soukromé rádio začalo vysílat v pondělí 18. října 1993 a Dámský klub se stal jeho vlajkovou lodí. Alespoň tak to kdysi hrdě prezentoval zakladatel a bývalý ředitel Frekvence 1 Michel Fleischmann. Pamětníci nebo spíš pamětnice si určitě vzpomenou na kontaktní pořad, ve kterém televizní hlasatelky přestaly být nedotknutelnými ikonami z obrazovky a mohly být v živém vysílání samy sebou. Každá jiná, každá něčím typická a originální.
Střídaly jsme se po dvojicích. Pondělní premiéru odvysílala Majka Tomsová s Hankou Heřmánkovou, v úterý dopoledne jsme s tlukoucím srdcem pozdravily ze studia své posluchače poprvé my dvě se Stáňou.
Obě jsme už měly rozhlasovou průpravu z regionálních stanic, ale tohle bylo něco jiného, většího, významnějšího… Zvaly jsme si do vysílání hosty, které jsme většinou znaly osobně, a ti díky tomu působili až nezvykle otevřeně a vstřícně. Na to v té době ještě nebyli posluchači, diváci ani čtenáři zvyklí. Český bulvár se teprve klubal z plenek a cestu do soukromí známých osobností si hledal tehdy ještě slušným a ohleduplným způsobem…
Samozřejmě nebylo vždycky všechno perfektní, učily jsme se za pochodu, ale jestli někdo z nás, moderátorek Dámského klubu Frekvence 1 bořil mýty o bezduchém žvanění pro ženy v domácnosti, tak to byla právě Stáňa Lekešová. Profesionálka každým coulem, vždycky pečlivě připravená, soustředěná, klidná, nepatřičně skromná. Vystudovaná právnička s bohatou slovní zásobou a nesmírně kultivovaným, racionálním projevem uměla nenásilně a s humorem usměrnit živelnost a emoce nás ostatních… Ale taky jednou dostala u mikrofonu záchvat smíchu, který nedokázala utnout ani po dvou písničkách. A už si nevzpomenu, co ji to tenkrát tak strašně rozesmálo…
Zato si dobře vzpomínám, jak jsem asi po roce pozvala do vysílání naši nejznámější socioložku Jiřinu Šiklovou. Přišla včas, ale nebyla dobře naladěná. Ještě než se ve studiu rozsvítila červená, řekla nám:
„Já nevím, proč jsem se nechala přemluvit. Vůbec jsem sem neměla chodit…co si tady budeme povídat?“
Trochu nás to obě rozhodilo, ale byly jsme i bez internetu (což si dnes vůbec nedovedu představit) na ni připraveny a zejména díky Stáně a jejím sofistikovaným otázkám paní docentka za chvilku zjihla a byla úžasně milá a vstřícná. Dokonce nás ve vysílání veřejně pochválila:
„Čekala jsem, že to bude takové ženské plkání k žehlícímu prknu, ale mělo to hlavu a patu… moc se mi to s vámi líbilo, dámy, děkuji vám.“
Na tuhle satisfakci jsme pak se Stáňou často vzpomínaly.
Pořád nemůžu uvěřit, že už nikdy nebudeme mít příležitost vzpomínat.
Že už nikdy nedostane nezvladatelný záchvat smíchu.
Že už se nikdy nebude bránit otázkám na svého syna Filipa, který vždycky tak důsledně vyžadoval, aby o něm nemluvila, a ona to vždycky tak poctivě dodržovala.
Že už se nikdy nezopakuje okamžik, kdy vešla mezi nás do televizního pořadu „Talk Show Mirky Všetečkové“ v náručí s půlroční Kristinkou, která se jí narodila v době největší slávy Dámského klubu.
Že už se nikdy nedozví, jak se její dnes třiadvacetiletá dcera umístí v soutěži Miss 2019… Vyrostla totiž do neskutečné krásy.
Že ji neodvede jednou k oltáři a zůstane jí dlužna odpovědi na otázky, které jí Kristinka nestačila položit.
Milá Stáňo, je mi to tak líto…
A prosím, pozdravuj tam nahoře Milenku Vostřákovou!
Postupně se zase sejdeme, to je naše jediná jistota. Nejspíš to ještě chvíli potrvá, ale ten nebeský babinec pak bude stát za to!
S díky za hezké vzpomínky v běhu času
HŠ
