Pro malé i velké holky I

Když jsem byla malá, tak jsem si pořád hrála někde na hřišti a vracela se domu co nejdýl to šlo, bohužel teď s dětmi bydlíme v bytě a poblíž žádné hřiště, proto mě zaujaly prolézačky do bytu i ven, které si můžete sami sestavit: https://www.antonieemma.cz/stavebnice-faber/ a vyrobit dětem to, co budou chtít. Takže do pokojíčku je to ideální věc na hraní.

Moc hezké. Měla jsem taky pokojíček, vlastně domeček vyrobený šikovným tatínkem...Jen vybavení podobné jak doma...Ale otvírací okénka se záclonkami. Ach, dětství...

Neuvěřitelně krásná výstava našeho dětství, Věrko!

Pokoj z fotky 4372 jsme se sestrou měly. Kdepak je jemu a dalšímu krásnému nábytečku konec ...

O této zajímavé výstavě mluvili nedávno v jedné z TV pozvánek, tak se tam od té doby chystám. Budu zase, jak obvykle u různých retro výstav dělám, hledat, co obdobného nebo dokonce stejného, jsme jako děti měly doma my se Zuzkou.

Zajímavý článek textem i fotografiemi. S panenkami jsem si příliš nehrála, ale vybavil se mi zážitek z dětství, kdy jsme si s kamarádkou hrály ve výklenku jedné z chodeb brněnského činžáku, kde jsme bydlely. Vybavuje se mi krabice od bot, která měla vystřižené dveře a okna, v oknech na niti navlečený kus hadříku jako záclonky. Co bylo uvnitř si nemohu vzpomenout, jen se mi matně vybavují krabičky od sirek a sirky. Možná postýlky, možná židličky. Ach jó. Věrko, moc děkuji za zprostředkování vzpomínky na dětství. :-)))

Moc hezké a vypovídající. Okamžitě jsem se též přenesla do svého ranného dětství , také jsem měla kuchyňku s nábytkem, moji první mrkacku mam schovanou. Hraček jako děti jsme si považovaly, nebylo jich tolik jako dnes, ale nejkrásnější pro naše. V Mostě v muzeu je stálá expozice zivota v Podkrušnohoří a je to také moc pěkné.

Mám radost, že jsem vás potěšila. Jendo, děkuju. :-)

Moje vnučka Rozálka by tam byla jako u vidění. Stàle si něco vyrábí z krabic, roliček od WC papíru, krabiček od čaje.., Slepuje postýlky pro pečopáky, pro zvířátka, vyhraje si celé hodiny.

Věrko, tohle umíš perfektně podat. Text i fotky jsou zcela vypovídající a íčkové dámy to, jak se zdá, vrací do dětství. Já se ovšem musím přiznat, že jsem si s panenkami a pokojíčky nehrál. Takže mohu hodnotit jen tu úžasnou rozmanitost vystavených exponátů. Je to moc pěkné.