Charakter
Vítěz bere vše
Tak jako každý jiný národ, i Amerika ví, že je tou nejlepší zemí na světě. Rozdíl je pouze v tom, že Američané mají důkaz: lidé z celého světa jsou schopni obrovských obětí, aby se dostali do Spojených států, a často přitom dávají v sázku vlastní život.
Být jedničkou je pro Američana velmi důležité. A ve Spojených státech je naprosto podružné, jak tu hru hrajete. Dokonce není ani podstatné, jestli vyhrajete. Skutečně jde jen o to, jak vypadáte: zda jako vítěz, nebo poražený – se zvláštním důrazem na vítěze. Vítězit je ústřední motiv americké psychiky. … Navíc jsou Američané přesvědčeni, že jsou jediný národ, který je schopný vítězit. … Mít v boji na své straně Boha je dobré. Mít na své straně Spojené státy je ještě lepší. Ostatně pro Američana to je totéž. … Jakmile však bitva skončí a nastává vyjednávání, Američané se mění v padavky.
Američané utrácejí tisíce dolarů za knížky, pilulky, přípravky a různé formy psychoterapie – vše s cílem cítit se dobře.
Americká reakce na jakoukoli nepřízeň osudu nebo krizi? Vždy se na ně dívat z té lepší stránky (bez ohledu na to, zda nějaká vůbec existuje), a je-li to jen trochu možné, zdůrazňovat vše pozitivní. … Dobropocit je faktor, který ovlivňuje všechny stránky osobního i veřejného života.
Útok na Dvojčata dramaticky změnil americký pohled na svět. Dnes se Američané bojí víc než kdy předtím. Obávají se teroristů. Obávají se, že přijdou o svá místa. … Obávají se, že poté, co tak těžce pracovali, je někdo (ať už vláda daněmi, nebo lupič násilím) připraví o věci, kterých si cení, a že terorista se na ně osobně zaměří. Obávají se, že z jejich dětí vyrostou kriminálníci, herci pornofilmů nebo politici. Obávají se, že pojídání syrových ústřic je usmrtí, že jejich sousedé vydělávají víc než oni a že asi mají rakovinu.
Jazyk a myšlení
Americký způsob vyjadřování je pozoruhodně přímočarý. Co na srdci, to na jazyku. Lingvistické jemnosti, narážky a ironie, ve kterých se s rozkoší vyžívají jiné národy, Američany spíše vyvádějí z míry.
Američané jsou zvyklí přijímat většinu prohlášení tak, jak jsou řečena, posoudí jejich přesnost a odmítnou všechno, čemu nerozumějí.
Američané milují nová slova a horlivě je adoptují. Potom je však používají až k naprostému opotřebení … Tak, jak rychle přijímají nová slova a fráze ze všech koutů světa, stejně rychle je podle módy vyměňují za slova nová. Je to nepřetržité znovuobjevování, jež nafukuje slovníky a udržuje celou zemi v lingvistickém pozoru.
Diskriminace na základě rasy, náboženství nebo pohlaví již není povolena. … Politická korektnost nyní vládne vhodnosti mnohých slov. To nejhorší slovo ze všech, které nesmí být nikdy, za žádných okolností použito, je rasistická nadávka začínající písmenem „n“.
Objevily se stovky eufemismů, které se s podobnými problémy vypořádávají. Tělesně postižení jsou nyní „pohybově omezení“, slepci jsou „vizuálně omezení“ a ti, co zrovna příliš moudrosti nepobrali, „nevlastní znalostní základ“. Lidé nemají zvířecí miláčky, ale „zvířata – společníky“. Lidé také již nejsou malí či tlustí, ale „vertikálně omezení“ nebo „lidé s objemem“. Nikdo není neúspěšný, to jen ona či on mají „nedostatečné hodnocení“.
Pozn.: V článku jsou uvedeny doslovné citace. Z estetických důvodů je nepíši v uvozovkách a neuvádím stránky. Vynechaná místa v souvislém textu jsou vytečkována.
Literatura: Faulová, S.: Xenofobní průvodce. Američané. Praha, Nakladatelství XYZ, 2009.
Foto: https://pixabay.com/cs/photos/search/washington/