Ilustrační foto :pixabay. com

Dveře ke štěstí

18. 1. 2020

Pár střípků stříbrných,

barevné korále,

milostná písmenka

vyrytá ve skále.

A cesta ke dveřím,

ke dveřím ke štěstí,

otázka odvěká

na zpustlém náměstí.

Milostná vzplanutí

na tichém nábřeží,

které se marně ptá,

komu tok náleží.

A řeka, plyne dál,

cesty své neřeší,

tak někdy mine i

ztráty a nálezy.

Já stále hledám klíč

od dveří ke štěstí,

a tak se ocitám

na mylném rozcestí.

Třpytivé korálky

a střípky slepené,

jsou jako polibky

jinými kradené.

Moje poezie

Autor: Jitka Chodorová

Hodnocení:

(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 20.1.2020 17:54

Tak, kdo chcete, přečtěte si pro zajímavost a pousmání články obou (nezávisle) o moři, které vyšly hned v létě 2012. Najdete je, když zalistujete až na začátek článků. Jitka má Moře, já Není moře jako moře. :-D

Jitka Chodorová 20.1.2020 15:16

Děkuji všem za milé komentáře, ale nesouhlasím, moje veršování má k dokonalosti Zuzčiných básní daleko. Je ale příjemné takové komentáře číst.

Jaroslava Handlová 20.1.2020 11:41

Krásné! Taky mám pocit, že stopy básní Zuzky a Jitky se ubírají podobným směrem. Jejich otisk zde zůstane.

Jan Zelenka 19.1.2020 21:47

Tvé básně, Jitko, jsou myšlenkově hluboké a procítěné. Moc pěkné!

Danka Rotyková 18.1.2020 21:17

Taky mám pocit, že tahle paní Jitka se náramně podobá svým uměním paní Zuzce. Škoda jen, že tu nevidím Jitky fotku. Když se mi nějaký příspěvek moc líbí, podívám se ráda na fotku autora.

Zuzana Pivcová 18.1.2020 18:00

Jituš, odpověď: Ode mě to není žádná póza, aby mě někdo přemlouval. Studnice nápadů pozvolna vysychá a není mi to líto. :-D

Anna Potůčková 18.1.2020 17:42

Já si myslím, že ten klíč ke štěstí hledám celoživotně. Moc hezká básen!

Marie Seitlová 18.1.2020 14:53

Opět krásná báseň, +*****.

Elena Valeriánová 18.1.2020 12:40

Na naší vernisáži jsme si s Janou Š. povídaly a shodly jsme se na tom, že tvé básně, Jitko, jsou nádherné. Z podobného ranečku jako Zuzčiny a je tu další tvoje básnička a zase libozvučná a hladící po duši. Děkuji.

Jana Šenbergerová 18.1.2020 10:42

Vy dvě, Jitko a Zuzko, vy jste musely být kdysi dvojčata. Z veršů vás obou mám velmi podobné pocity. Těšte nás svými verši dál co nejdéle. Hýčkejte své Múzy, dokud jsou ve vaší blízkosti.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek