Svou pravou identitu najdeme někdy až ve zralém věku
Ilustrační foto :pixabay. com

Svou pravou identitu najdeme někdy až ve zralém věku

18. 1. 2020

Ujasňovat si, jací jsme, co se nám líbí, co je pro nás důležité a naopak, to není jen záležitost pro tenagery, hledající teprve svou životní cestu a zařazení ve společnosti.

Jsme ve svém věku, chtělo by se mi říct, už pěkně okopáni životem. Jak šly roky, byli jsme čím dál víc přetvářeni ze své původní podoby různými povinnostmi a takzvanými životními rolemi. A v nich, i když nás uspokojují, najednou ztratíme svůj vlastní pohled na sebe. Mnohdy se o něj snad už ani nepokoušíme. Přijali jsme roli životních partnerů, rodičů, prarodičů, zaměstnanců, S tímto světem je spojeno pro nás většinou vše, v něm se pohybujeme více či méně úspěšně a tak trochu automaticky.

A možná, že právě v současnosti, v našem dnešním věku, kdy se mnozí členové rodiny už vydali svou vlastní cestou, nás napadne: Co vlastně zbylo z té někdejší holky, z kluka, z mého vlastního já? Kde zůstaly naše sny a touhy, kolik jsme jich proměnili ve skutečnost? A co z nich bychom dokázali uskutečnit i dnes? Co se mi líbí, čeho si sám, sama za sebe užívám?

Pokud jsme měli štěstí, mohli jsme alespoň některé ze svých tužeb prožít ve své práci či v soukromém životě. Většinou však ne, naše záliba v malování, hře na klavír nebo tanci, sběratelství, sportu, kutilství, ustoupila do pozadí, protože nás život směroval jinam.

V současnosti to často dojde až tak daleko, že lidé už dokonce ani nevědí, co by je zajímalo, co by podnikali, kdyby k tomu měli podmínky. Nevědí ani, co je před lety bavilo. Nedokážou navázat na své zájmy, které se utopily v mlze. Někde v hlubokém nitru to Něco v nás zůstalo, ale nedokážeme se toho často ani dotknout, natož to znovu oživit.

A co když právě teď nastal čas vrátit se a hledat? Ale jak, jak objevit něco dávno zapomenuté a navázat na to?
Zkuste si položit několik nejzákladnějších otázek, v nichž budete myslet také jednou na sebe, nejen na své nejbližší.
Na čem mi opravdu záleží? Co je pro mě důležité? Čeho si cením? Žiji podle svých hodnot a priorit? Co mě dokáže nadchnout a probudit z letargie? Co bych chtěl/-a dělat, a budu litovat toho, když to neudělám? Co by se mi líbilo z toho, co nebylo součástí mého života? Co u mě vzbuzuje pocit dobra a naplnění?

Přemýšlejte o všech věcech, které vám činí potěšení. Byť to byly maličkosti. A ty jednotlivé maličkosti pozvolna vkládejte do svého života. Nepokoušejte se být perfekcionisty. Jak řekl francouzský filozof Voltaire: Nedopusťte, aby se dokonalé stalo nepřítelem dobrého. To znamená, že i pouhé "dobré" stojí za to a byla by škoda ho v honbě za dokonalostí zavrhnout. Pokud třeba rádi cestujete, ale nemůžete jet příliš daleko, nerezignujte na cestování jako takové, nýbrž si stanovte nějaký blízký cíl. Když nedokážete jet na koni, ale máte koně rádi, choďte se na ně dívat do hřebčince. Vždy máme k dispozici alespoň části toho, co milujeme, a ty si můžeme nárokovat a obohatit jimi svůj život. Když si vyhotovíte dva seznamy - jeden z věcí, které děláte každodenně, a druhý z věcí, které byste dělat chtěli -. porovnejte je a postupně trochu upravte ve svůj prospěch.

Chci říci, že jestliže žijeme ve svém nejpravdivějším já, žijeme bohatý a dobrý život. Pokud jsme však zapleteni do sítí vztahů, pocitů a povinností, které nám nejsou příliš vlastní, je dobré zkusit tu pavučinu rozmotat a spojit se s tím, co je v nás nejlepšího a co může dát našemu životu i dnes radost a smysl.

Jaké aktivity vás baví, čeho jste se kvůli jiným povinnostem třeba na dlouhé roky vzdali a rádi byste se k tomu alespoň trochu vrátili? Jakou byste ještě rádi dostali osobní šanci? Dokážete myslet také na sebe bez pocitu, že je to sobecké?

psychika
Hodnocení:
(5.1 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Mirek Hahn
Nějak se mi to v životě poměrně vyváženě poskládalo... Nedosáhl jsem vždycky na to co jsem chtěl, asi abych si nezkazil charakter. Ale často se mi podařilo věnovat tomu, co jsem si přál.... Tak nějak akorát :-) Aktuálně mám spíš skromná osobní přání a daří se mi je splňovat.
Vladislava Dejmková
Zuzko, moc hezky jsi to vyjádřila to, co já sama někde hluboko pociťuji. Opatrně a po kousíčcích nalézám teprve teď svou pravou identitu.
Lenka Kočandrlová
Od té doby,co jsem v důchodu,už se nenechám do ničeho nutit.Dělám hlavně to,co mne baví,zajímá,těší. Odmítám se stresovat nepříjemnými zážitky, nenechám se vmanévrovat někam,kam se mi nechce.Je to obrovská úleva,nemít např. zapnutý mobil,nemuset jet za každého počasí do práce, zaobírat se neustále problémy s penězi....Už několik let si jdu kdykoliv do lesa,pracuji si na zahradě,čtu si celý den,jedu si na inlajnech či na koloběžce....Doufám,že mi to bude ještě dlouho dopřáno.
Danka Rotyková
Zuzko, moc zajímavý článek, jako bych chvílemi četla o sobě. Vím, že jsem hodně dlouho žila život podle potřeb ostatních, nakonec se to ode mne očekávalo, protože jsem byla až moc spolehlivá a zodpovědná. Ta role mi sice vyčerpávala, ale ostatní byli spokojení a vše bylo zajištěno. Až když jsem v 53 ovdověla, zjistila jsem, že jsem vůbec nežila svůj život. Navíc jsem byla tak zmatená, že jsem potřebovala nějakou radost. Zpočátku to byla poezie, časem jsem si více užívala přírody, ... až jsem se dočkala důchodu. Teď už si můžu rozložit malování, modelování nebo třeba zabratcelý stůl a skládat puzzle (jako třeba tento týden). Teď skutečně žiju po svém. Přeji to všem ženám, muži to umí tak nějak od mládí.
Věra Ježková
Zuzko, děkuji za moudré a milé zamyšlení. Mám dojem, že mé vlastní já zůstalo celé, spíš se časem obohatilo. Nikdy mi nepatřil svět, neměla jsem žádné smělé plány a velká očekávání. Jako mladá jsem se o sobě napřemýšlela dost, když jsem se učila žít. Proto ve stáří o sobě moc nepřemýšlím a žiju na základě zkušeností a, snad by se dalo říct, intuitivně. Pokud můžu, jsem s lidmi, které mám ráda, a dělám, co mě baví. K tomu patří i íčkové aktivity. Na tvoji poslední otázku odpovídám: už ano. :-)
Jitka Caklová
K poslednímu odstavci, moje aktivity jsou obecně známé. Celý produktivní život jsem byla v plném zápřahu, tak své aktivity jsem začala rozvíjet až v důchodu. Mám samostatné děti, takže si mohu dovolit být zdravě sobecká a v žádném případě tuto sobeckost nezaměňuji za bezohlednost ♥♥♥
Hana Nováková
Ano Zuzko, souhlas s napsaným, jen nerada už to píšu, ale záleží hodně na zdraví. Potěšení byl sport, cestování pěšmo, práce na zahradě - zůstalo mi jen občas koloběžka, někam dojdu, ale ne moc daleko, nestačí mi dech a na zahradě dělám podle toho, jak mi je. Tak zkouším tvořit něco duševně. Udělám práce spojené s dvojčlennou domácností, někdy i to je pro mě zátěž.e jíst se musí, vyprat též a něco poklidit. Teď se chystám dělat chůvu, starostka má druhého caparta a tak jsem nabídla, že budu vozit. Doufám, že budu mít zase pohyb a potěším se s malým. Uvidíme, jak to dám....
Jitka Caklová
Zuzko, pro mě další úžasný článek od Tebe. Plně souhlasím se vším, stejně jako Jana v 11:03. Jak píšeš v druhém odstavci, víc než bylo zdrávo okopaná životem, jsem začala hledat svoji identitu, záhy po prvních nesmělých krůčcích na tomto portálu. Povedlo se a to hlavně díky poznání sama sebe. A jen tak mimochodem, včerejší vystoupení Mariána Jelínka v pořadu Všechnopárty bylo naprosto dokonalé.
Marie Doušová
Zuzko, ani nemohu věřit , že si tuto otázku kladu už hodně dlouho a neumím se rozhodnout být aspoň trochu sobecká .Stále dělám to, co potřebují moje děti ,vnoučata , jejich pes a nemocná kamárádka. Mám pocit , že žiji jejich život a na své touhy nemám vůbec čas.Večer mě potěší čtení hezké knihy a to mi dodává další sílu do dalšího dne. Moc pěkně napsané. Dík.***********
Dana Puchalská
Zuzano moc pěkná úvaha. Léta jsem bohužel musela, teď už mi to nehrozí. A jen a jen můžu. A je to fajn pocit.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.