Irena (71): Šikanoval mě vlastní syn. Musela jsem prodat dům

Řekla bych, že "po bitvě je každý generál" a jen si tak v duchu říkám, čím to asi bylo, že naši maminku, která porodila a vychovala čtyři děti, něco takového, co potkalo paní Irenu, nepotkalo?

Paní Ireny je mi líto, ve snaze vyjít vstříc se se zlou setkala. Stává se to i v lepších rodinách. Vliv druhého partnera svého potomka je mnohdy neskutečně tvrdý a bezcitný. Neodpustím si upozornit na názor paní Skopalové, proč používá pejorativniho označení osoby, když sama neví jak v životě dopadne a trocha taktu by neškodilo. Rady paní Kocčandrlové jsou taky úsměvné, radit druhemu, jaké udělal chyby je velmi primitivní.Nezná vůbec zákulisí rodinné peripetie. Takové "předsedy zeměkoule" spíše v životě nepotkat. Trocha empatie by neškodilo. Nedělám " chytrou ", ale kdo nezažil neví o čem píše. Paní Ireně přeji pevné zdraví a veškerá rozhodnutí ,která udělala dle svého přesvědčení, udělala správně.

Je pravda, že se paní nemusela stěhovat, ale v životě jsem se setkala spíš s matkami, které se nedovedly správně rozhodovat v případě, že šlo o jejich vlastní děti. Kdyby tohle řešily se sousedkou, určitě by volily správnější cestu. Musí to strašně bolet. Jsem moc ráda, že jsem to zatím nepoznala.... taky je smutné, že s láskou někdy člověk doslova zblbne a dokáže zavrhnout ženu, která mu dala život ( a udělal by totéž, kdyby žil jeho otec?).

Dobře udělala paní Irena, že dům prodala a osamostatnila se, jenže dočkat se od syna takového zacházení, musí být velmi bolestné.

Paní, žádný dům prodávat nemusela, stačilo, aby si najala právníka a z domu by se stěhoval povedený syn.

Paní udělala zásadní chyby: jestli byl dům jen její,tak už dávno měla se synem vést rozhovory na téma jeho případné svatby,včas si zajistit ,aby s ní nemohli jen tak zatočit.Třeba se zahradou,žádná firma nemůže pronic zanic zničit zahradu,na vše by mělo být stavební povolení, o které ona musela sama požádat,atd. vypadá to,že se paní včas nestarala,do ničeho se nepletla,a možná sama dala synovi plnou moc na všechno a pak se jen divila a plakala.Nesmí se věřit nikomu,ani vlastním dětem,že budou dělat jen dobré věci,musí se člověk na všechno včas připravit,předpokládat vždy že by se mohlo stát něco horšího ,aby to pak nedopadlo,jako v tomto článku!

Každý jsme nějaký a všechno vychází ze soudržnosti rodiny. Rodiče s nemalou pomocí nás dětí vytvořili a nahospodařili velice slušný majetek. Když tatínek zemřel, vzdali jsme se děditství ve prospěch maminky a nejmladší bratr převzal hospodářství. Když zemřela maminka, za symbolickou částku jsme se tři sourozenci vzdali v bratrův prospěch. Co by asi měl ze života, kdyby z takového majetku měl vyplatit sourozence. Nevím, jestli si to umí někdo představit.

Moc smutný příběh. Paní nemusí být hned "blbá". Kdo nezažil, neuvěří. Přeji už jen další hezké a klidné dny a ať se daří.

Nechápu, proč ta paní byla tak blbá.

Neznám nikoho ,kdo až takhle dopadl, ale že děti jsou nevděčné vím od známe velice mě to mrzí ,že rodiče musí takové chování zažit je to smutné .