Když se stanete obětí vlastních myšlenek

Zuzko, moc hezké zamyšlení i nabádání. Už jsem porůznu napsala, že jsem o sobě nejvíc přemýšlela jako mladá, když jsem se učila žít a nevěděla si rady se sebou a světem. Přečetla jsem také tuny příslušných knih. K teorii se postupně přidala praxe, takže teď už nemám potřebu o sobě moc přemýšlet. Znám se, vím, co asi od sebe můžu čekat, a že v něčem se nezměním, ať dělám, co dělám. Na meditaci nemám trpělivost. Myslím, že na nějaké případné záchvaty temných sil doplácím především sama a doufám, že jimi nikoho příliš neobtěžuji. Svých několika nejbližších přátel si velmi vážím.

Každý se stáváme "obětí" svých myšlenek a přivádíme si jimi mnohé, vlastně všechno, aniž bychom si to uvědomovali. Osobně jsem ráda v objetí hezkých myšlenek a jdu cestou radosti. Vesmír má bohatou paletu barev a Je lepší býti v obětí krásných myšlenek, než obětí špatných. Každý dostane, co si z palety vybere. Zuzko dík za článek bez "ale" :-)

Bohužel mně poslední dobou ovládají nejen myšlenky negativní, ale myšlenky vůbec .Nevím čím to je. Dříve jsem je dokázala zahnat , ale poslední dobou to nejde.Nakonec vždy zvítězí prášek, protože ty myšlenky uklidnit schopná nejsem.