Manipulátoři kolem nás. Jak je poznáte?
Ilustrační foto: ingimage.com

Manipulátoři kolem nás. Jak je poznáte?

1. 2. 2020

Není ti něco? Nejsi nemocná? To se pro tebe nehodí. To nezvládneš. Tohle ti udělá dobře, věř mi. Tyto věty dovedou člověka pořádně znejistět. Velmi často je používají typy, kterým se říká manipulátoři. Zpravidla velmi dobře vycítí, na koho budou mít vliv.

Nevypadáš dobře. Není ti něco? Tyto věty říká velmi často pětasedmdesátiletá Helena své padesátileté dceři Monice. Ta své pocity z nich popisuje takto: „Zpočátku jsem nechápala, proč mi to máma říká. Při každé návštěvě na mě vrhala kritické pohledy a pronášela něco, z čeho jsem získala pocit, že vypadám mizerně. Doma jsem se pak prohlížela v zrcadle a přemýšlela, jestli kruhy pod očima neznamenají opravdu vážnou nemoc, jestli se mi zhoršila pleť, zda mi vypadávají vlasy. Časem jsem si dokonce zašla na vyšetření k obvodní lékařce. Jsem zdravá, necítím se unavená, mám dobrou práci, hezký vztah. Nakonec mi pomohl přítel, který řekl, že moje máma je prostě manipulátor, že ráda vyvolává v lidech nejistotu, nepohodu. Došlo mi, že má pravdu. Máma se tak chovala vždycky, jen s věkem přitvrzuje.“

Manipulátor v blízkém příbuzenstvu je problém. Stejně tak je problém, když jde o kolegu v práci. A nejhorší je, když jde o partnera či partnerku.

„Jsi jediná ženská, která nedělá každý den teplou večeři. Fakt jsem o tom mluvil s kolegy, kolegyněmi, přáteli a všichni se divili, že nevaříš.“

Ne, všechny ženy opravdu nedělají teplé večeře. Jenže žena, která od manipulátora slyší takovou větu, přesto znejistí: Opravdu jsem tak nemožná, líná? Co když má pravdu?

„Nemůžeš někdy konečně přijít domů dříve než v pět? Vím, že na mě kašleš, ale kvůli dětem bys snad někdy doma být mohl. Každý den se mě od dvou odpoledne ptají, kdy přijdeš. Jsou smutné. Pláčou.“

Ne, děti se ve skutečnosti občas zeptají, kdy přijde táta, ale rozhodně nejsou smutné, nepláčou. Táta má prostě práci, ze které chodí domů v pět a jednou týdne si chodí a kolegy zahrát basket, takže chodí v osm. Jenže když muž slyší takovou větu od manipulátorky, začne uvažovat takto: Co když jsem opravdu špatný táta a ostatní chlapi jsou lepší?

„Manipulace je nečestné jednání. Jednoho člověka poškozuje, druhému přináší určité výhody. Manipulace ovlivňuje myšlenky, emoce, tělesné fungování manipulovaného tak, aby odpovídalo potřebám manipulátora,“ uvedl kouč Aleš Kalina.

Manipulátorů je víc, než si myslíme, protože pokud je manipulátor schopný, dá zpravidla hodně práce ho odhalit. Jestliže matka jemně vyčítavě říká dceři, že ji málo navštěvuje, zatímco Marušku z vedlejšího bytu dcera navštěvuje mnohem častěji, v první fázi je dcera nejistá, smutná z toho, že selhává a nemá tolik času a chuti maminku navštěvovat. Pokud jde o slabší, nejistou osobnost, začne se trápit tím, že je takzvaně špatná dcera. Časem ovšem zpravidla dojde k závěru, že její maminka není smutná osamělá dáma, která se trápí samotou, ale manipulátorka, která v nudném životě hledá osvěžení. A tak zatímco dceři vyčítá, že za ní často nechodí, manželovi říká: „Mladí chtějí přijít v neděli, ale vůbec se mi to nehodí, chtěli jsme jet na chatu, viď. Ty ses tak těšil, že.“

Manžel neví o tom, že bylo v plánu jet na chatu a moc se mu ani nechce, protože nemá být pěkné počasí.

„Ale ano, pojedeme, potřebuješ na vzduch, to ti udělá dobře.“

A následuje telefonát dceři: „Víš co, tak k nám v neděli nejezděte, nám se to nehodí, stejně je mi jasné, že byste přijeli jen proto, že jsem ti říkala, že se cítím sama. Já vím, že jste raději bez nás, že vám lezeme na nervy. Hlavně si nedělej násilí, máš práce a svých starostí dost.“

Dobrý manipulátor se chová tak, že si manipulovaný získá časem pocit, že vše, co je mu vnucováno, dělá z vlastní vůle. Že to tak je správně.

Muž, který vůbec nezamýšlel jet na chatu, nakonec jede a ještě si myslí, že to byl jeho nápad.

Kolegyně sedí v práci přesčas a dělá na úkolu, který jí vůbec nebyl zadán, ale kolegyně ji nenápadně přesvědčila, že šéf si dělá nenápadný průzkum, kdo je jak dlouho v práci.

Manžel se cítí být vinen tím, že jeho děti jsou smutné, protože žena tvrdí, že je to tím, že se jim dostatečně nevěnuje. Když vymyslí aktivitu pro celou rodinu, žena prohlásí, že se jim nikam jít nechce. Manžel se cítí být ještě více vinen, protože je přesvědčen, že vymyslel aktivitu nevhodnou, v nevhodný čas.

Psychologové dokonce používají typologii manipulátorů. Pokud v některém popisu někdo pozná někoho ze své blízkosti, prý se má mít na pozoru. Takže tady jsou:

. Diktátor – Velmi často vystupuje z pozice síly a nadřazenosti. Používá často výraz: Řekl jsem a dost.

. Chudák – Snaží se vyvolat dojem, že je v tísni, slabý, ponižovaný, že potřebuje péči. Typický příklad: No ano, mám dluhy, ale já za ně nemůžu, moje bývalá manželka byla náročná a jestli mi teď nepomůžeš, budu úplně v háji. Ale ty jsi jiná, než moje bývalá, ty mi pomůžeš, já to vím.

. Vypočítavec – Pamatuješ, jak jsem ti minule pomohl s tím nákresem? Když toto řekne kolega kolegovi, je jasné, že pomoc nebyla nezištná a přišel čas na protislužbu. Postupně má vypočítavec vybudovanou síť lidí, od kterých něco očekává, protože se mu cítí být zavázáni.

. Agresor – Ten se s tím nemaže, často od něj zní věty: Ty jsi nemožný. To přece zvládne každý, jen ty ne…

. Obětavec – Tento typ se velmi často vyskytuje mezi ženami, zejména mezi těmi vyššího věku, tedy maminkami, babičkami: Já to dělala pro vás, ale vy si toho nevážíte. Celou noc jsem to chystala, no jo, to nevadí, že vám to nechutná.

. Vyvolávač viny – Psychologové do této škatulky řadí především muže, typické manipulátory, kteří si jako partnerky vyhledávají ženy, které se nechají ponižovat. Velmi často jim pak slouží jako cíle kritiky a dokazování si nadřazenosti.

Typická situace: 
No, zatímco já jsem doma už od pěti, ty se někde couráš.
Vždyť jsem ti říkala, že šéf měl narozeniny a pozval nás všechny na víno.
Kdybys nechtěla, tak tam nejdeš.
Ale sluší se to, přece jsem nemohla odmítnout.
Ale mohla, miláčku, mohla...

Nejhorší samozřejmě bývají manipulátoři, v nichž se snoubí více těchto typů, případně všechny najednou. Život v jejich blízkosti je těžký. Na druhé straně, pokud je člověk dokáže odhalit, postavit se jim, ideálně se od nich úplně odstřihnout, velmi ho to posílí a jeho další část života je pak výrazně příjemnější.

psychika
Hodnocení:
(4.8 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindra Hubačová
Ne , nebudu dopisovat větu..
Jindra Hubačová
Jsem spíše introvert s klidnou a mirnou povahou, takže jsem snadna
Eva Mužíková
Zajímavý článek, zajímavé názory....
Marie Doušová
Myslím si, že každý byl někdy manipulátorem a zároveň také manipulovar , aniž si to uvědomil. Je to velmi problematické téma , ale stojí za přečtení a zamyšlení.
Jitka Caklová
"Manipulovat znamená vědomě i nevědomě používat techniky pro manipulaci s druhými lidmi ve prospěch prosazení osobních cílů a přání manipulátora." Víte kolik rodičů a nejen rodičů, obecně i lidí v běžném životě, si na svých dětech, obecně na komkoliv dokazuje svoji dokonalost? A běda tomu, kdo požadavky nesplňuje a manipulátora neuspokojí. Víte kolik dětí se pokusilo, případně spáchalo sebevraždu, jen proto, že se bálo domů s vysvědčením, nebo poznámkou, která by rodiče "určitě" ranila?, a ty následky? O dalších příkladech se raději nebudu zmiňovat, to by byl "oheň na střeše".
Jitka Caklová
Podle Dona Miguela Ruize, jsou prvními manipulátory rodiče, kteří manipulují se svými dětmi a ptám se obecně, kolik z nich si to přizná?
Dana Puchalská
Manipulátor žil, žije a bude žít, co svět světem stojí. Měla jsem bohužel v příbuzenstvu jednoho, to bylo skutečně neštěstí. :-( :-( Sláva, že je to za mnou.
Jitka Caklová
"Nejlepší" je zde používané rčení, "No to mi tedy promiň, ale ........................." :-)
Jitka Caklová
Teď jsem se tedy od srdce zasmála. Jaký že je rozdíl mezi "generálem a manipulátorem"? Podle mě žádný, "buď to bude podle mě, nebo ......... :-) Mám raději zde často zmiňované pravidlo, "Žij a nech žít", ale uvést ho do praxe, to už je tvrdý oříšek.
Eva Kopecká
Mockrát se mi stalo, že mě někdo tlačil někam, kam bych sama od sebe nešla. Když máte pocit, že se od vás čeká, že něco uděláte, i když vy to nechcete, ale druhému by to udělalo radost nebo to potřebuje, když máte pocit, že jste to jen vy, kdo pořád ustupuje, je něco špatně. Potom máte dvě možnosti. Postavit se na zadní, nebo přizpůsobit se a vzít tento postoj za svoje, i když je evidentní, že budete každou chvíli skřípat zuby a přivodíte si třeba zdravotní problémy. Na jedné straně jakýkoli druh manipulátora a na druhé podřízený nespokojený člověk - to nevede nikam, než zákonitě ke konci vztahu. Jednou v člověku bouchnou saze a je cirkus. Ten zbytek rodiny kolikrát nechápe. Doteď to fungovalo a najednou tohle. Nikdy jsem nebyla zvyklá manipulovat kýmkoli, v naší rodině se to nenosilo. My si řekli přímo o co kráčí a každý měl možnost volby, co udělá. Jinak tomu bylo v rodině bývalého. Tam hráli všichni na všechny a umět s nimi vyjít, na to aby člověk měl nějaký extra kurz. Samozřejmě měli i společné podniky. Potřebovali vnoučata od každého jedno, zdravá, se samými jedničkami, snachu, která doma udělá vše a bude mlčet, která nebude mít kamarády, koníčky, odstřihne se od původní rodiny a bude brát jejich názory za svoje. Bude jim věřit, že to s ní myslí dobře, řídit se jejich přáními a radami, nejlépe nebude vlastní hlavu raději vůbec používat. Bude nosit věci, které jí vybrali a koupili dle svého vkusu, nebude mít blbé nápady /výlety pro děti a týden letní dovolené/, neboť ideální víkend je praní, úklid, televize a návštěva rodičů. A očekávali neskonalý vděk za to, že mi dovolili se vdát za jejich synka, že jsem mohla být součástí jejich klanu. Poučena historií svého nakonec světe div se 25 letého manželství, jsem nikdy svým dvěma dětem /to bylo jediné, co jsem jim splnila, jinak jsem se dost nepovedla/ nekafrala do života. Vybrali si, koho si vybrali, žijí, jak uznají, radši bych si jazyk ukousla, než abych jim řekla nějakou z nevyžádaných rad, na které mám dodneška alergii.... No a v práci.....jasně, že když se někomu do něčeho nechce, snaží se to přehrát na druhého. Úplná klasika - hele, vyměň mi zítra směnu. Někam potřebuješ? To ne, ale je po práci schůze, musela bych sem jít dvakrát. A já sem mám dvakrát běžet? Uražený kukuč. Jo, vyměnila jsem jí to x krát. Mě by to ani nenapadlo, když to vyjde na mě. Totéž s nadstandardní dvoudenní akcí jednou za rok. Šéfka: Měla byste být solidární a kolegyni ten jeden den vyměnit. Bude tu dva celé dny. Vždy jsem vyměnila. Po několika letech mi došlo, že jsem blbá. První den jsme měly dlouhý obě, jinak to nešlo. A ten druhý jsem měla vždycky dlouhý já, protože jsem jí to vždycky vyměnila. No, některým jedincům asi prostě nestačí nápověda. Někteří potřebují kopnout. A ti nejtupější opakovaně....

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.