Problém je v tom, že mnohdy jsou tak lichotivé a milé, až nás štvou. Čím je žena starší nebo silnější nebo méně sebevědomá (v horším případě to vše dohromady), tím častěji je pro ni návštěva obchodu s oblečením noční můrou. Některé dávají přednost osobnímu povídání s prodavačkou v malém krámku, jiným vyhovuje anonymní způsob prodeje ve velkých obchodních řetězcích, kde si mohou vzít do kabinek hromadu oblečení a nikým nerušeny dlouho zkoušet. Každopádně nutnost či chuť koupit si něco nového na sebe, bývá často adrenalinovým zážitkem. Slyšet se totiž dají tyto věty, které zejména lidem vyššího věku připadají dosti pozoruhodné a ze svého mládí je neznali.
. Svetříček, tvářička, barvička. K tomu svetříčku si určitě vezměte ještě tady ten šáteček, má barvičku, která jde k vaší tvářičce. Pokud by tak mluvila prodavačka v hračkářství, dalo by se to pochopit. Proč však prodavačky mluví zásadně ve zdrobnělinách i k zákaznicím ve věku nad padesát, je téma hodné pro vědeckou práci z oboru psychologie.
. To tady na vás čekalo. Halenka je ve slevě, vypadá, že už má něco za sebou. Přesto si zákaznice pod vlivem vlny spořivosti a vidiny výhodného nákupu řekne, že ji zkusí. První pohled do zrcadla a je jí to jasné: tohle ne. Přes prsa je to příliš úzké, celé je to zmačkané už teď, no prostě ne. Přichází prodavačka: No to je krása, ta vám sluší, ta tady na vás čekala.
. Vy nemáte naši aplikaci?
Ne, nemám.
Tak si ji stáhněte hned teď.
Nechci, děkuji.
Tak já vám ji stáhnu, máte chytrý mobil, že?
Slečno, já chci zaplatit tady to jedno tričko za dvě stovky, nic jiného nechci, nepotřebuju.
Ale měla byste bodíky a další tričko ve slevě, třeba támhleto, podívejte, to by vás slušelo.
Nechci, platím toto jedno tričko.
Tak mi dejte mailovou adresu, paní, ať vás můžeme informovat, co nového.
. Můžu se podívat? Dobře míněná snaha prodavaček nakouknout do kabiny vyvolává v mnoha ženách paniku. Zejména, pokud je prodavačkou pětadvacetiletá krasavice a zákaznicí nepříliš sebejistá šedesátnice. Ne, ne, ještě nejsem oblečená, děkuji, nemusíte sem. Jinými slovy: Nechci abys viděla moje špeky, ty náno jedna.
. Tak bohužel, pro vás nic. Tak to je věta, po které nezbývá nic jiného, než usednout do nejbližší cukrárny a dát si největší dort, který tam mají. Věta zní zpravidla v obchodních řetězcích, kde se velikost 40 v poslední době stala velikostí, která se dříve kupovala desetiletým školačkám. Všeho je tam hodně, džínů jsou tam hromady, jediný problém je, že jsou tak miniaturní, že se do nich nenacpou ani ty školačky. Pokud se v takovém obchodě objeví žena starší, kypřejší, nezkušená, nevědoucí, že do takových obchodů rozhodně chodit nemá, může utrpět psychický šok.
Pozoruhodných vět, které si z nákupu často odnáší místo zamýšleného kousku oblečení, má jistě většina žen mnohem víc. Všímat si jich a dělat si jejich soukromou zásobárnu může pomoci nakupování přežít a udělat si z nepříjemného zážitku zkušenost veselou a zábavnou. Protože takové přece nakupování má být.