Stýskání

30. 1. 2020

Slzy kanoucí po tvářích

a ruce složené v klíně,

svíčka, jež pokoj ozáří,

čas vlekoucí se tak líně.

Nikdo jí není nablízku,

myšlenky jen tak těkají,

adresy mizí z notýsku,

zavolá někdo dneska jí?

Ze stesku usne na chvíli,

z křesla pak zvedne se stěží;

co smutek dnes jí rozptýlí?

Všimne si, že venku sněží.

Utře čistý stůl v kuchyni,

pláč rozechvěje ramena,

jen sklenku dá si Martini;

pro koho něco znamená?

Moje poezie

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libor Farský 2.2.2020 08:16

Věruško milá, co nejdříve Ti vyfotím má roztomilá nová jehňátka, to Ti určitě navodí hezké pocity. Jen co budu mít opravený PC, abych je z foťáku dostal na Foto dne. ♥♥♥♥♥

Věra Ježková 31.1.2020 20:13

Děkuji podruhé- :-)

Irena Mertová 31.1.2020 19:08

Popsala jsi náladu tak hezky, jako bys namalovala krásný starý obraz (takový ten s tím šerosvitem :-) )

Marie Doušová 31.1.2020 10:27

Krásně vyjádřené city smutku .

Marie Seitlová 31.1.2020 09:24

Smutná báseň o osamění. Je třeba si najít přátele, aktivitu a nesedět sama doma. Věrko, vím, že to není o tobě.

Elena Valeriánová 31.1.2020 06:14

Smutné přesmutné verše, plné bolu a beznaděje. Mnohdy je takový osud, když adresy mizí z notýsku a život se vleče v osamění. Citlivě napsáno.

Jitka Caklová 30.1.2020 21:11

Už je to dávno, co slzy stékaly mi po tvářích a smutek dávno je ten tam. Mám ráda život v barvách veselých, ani ruce do klína neskládám. Plamen svíčky prohřívá mi duši a v očích odráží se jiskřičky, já na smutek nemám čas, mám ve své blízkosti dobré lidičky. Večer usínám v blaženosti, ač jméno mé Blažena není a noc plná krásných snů, se v krásné jitro změní ♥

Věra Ježková 30.1.2020 20:06

Zuzko, já vím. Měla jsem na mysli tvou otázku, kde je vlastní aktivita. :-)

Zuzana Pivcová 30.1.2020 19:59

Já osobně jsem báseň nevnímala jako Tvůj portrét. Není to tak ani u mých dosavadních veršů. :-D

Věra Ježková 30.1.2020 18:52

Moc vám děkuji. :-) Zuzko a další, báseň vyjadřuje pocity osamělé ženy za jednoho podvečera. Momentální smutek. Aktivita se dostaví třeba druhý den. V žádném případě to neznamená, že já jsem osamělá nebo permanentně smutná. I když i mně se někdy stýská, asi jako každému. Hani Š, mile jste mne překvapila.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek