Mladí lidé jsou ve vnímání svého budoucího stáří čím dál více optimističtí a dokonce se na něj těší. To jsou závěry průzkumu v rámci projektu Vzpomínky na stáří. Ukázal pozoruhodný jev. Souběžně s tím, jak stáří přestává být vnímáno jako nudné a neproduktivní období, totiž vyšlo najevo, že se na něj jen malá část mladých lidí připravuje finančně. Lidé si na stáří dostatečně nešetří, ale plánují si ho jako období velkých výdajů.
Ukázalo se, že dvaadvacet procent mladých lidí ve věku do pětatřiceti let se na stáří finančně nepřipravuje vůbec. Zatímco v roce 2018 se na stáří nepřipravovalo nijak devět procent dotázaných všemi věkovými kategoriemi, loni to bylo již přes čtrnáct procent. Přitom si téměř polovina respondentů myslí, že se jejich životní úroveň odchodem do důchodu výrazně nesníží.
Zajímavým výsledkem průzkumu je fakt, že ani jedna skupina dotazovaných se nespoléhá na pomoc od svých blízkých ve stáří. Celkem tři čtvrtiny dotázaných s žádnou podporou nepočítají a nestojí o ni. „Můžeme sledovat rozpor v tom, jak jednotlivé generace vnímají mezigenerační pomoc. Starší účastníci výzkumu hovoří o zachování autonomie a mladší generace má v plánu svým blízkým pomáhat. Opravdu často při naší práci vnímáme rozpor mezi přáními seniorů a představami jejich blízkých,“ uvedl Matěj Lejsal, ředitel organizace Sue Ryder, která pomáhá seniorům.
Potvrzením výsledků průzkumu je aktuální situace v jedné ostravské rodině.
Pětatřicetiletý Radim má vysokou hypotéku, kterou splatí nejdříve za dvacet let, a k tomu ještě další půjčky a auto na leasing. Na splátky jde téměř vše, co vydělá, běžný provoz rodina hradí z příjmu jeho ženy. Radim tvrdí, že na to, aby spořil, mu už finance nestačí. Jeho třiašedesátiletá máma je aktivní, má spoustu koníčků, těší se na penzi. Ale už jí dochází, že si bude muset spoustu toho, na co je zvyklá, odřeknout. „Když jsem prostě propočítala, co z penze pořídím, budu se muset výrazně uskromnit, a přitom máme dost našetřeno. Jenže máme chatu, byt s poměrně vysokým nájemným a manžel už začíná mít vážné zdravotní problémy. Hodně peněz dáváme do jeho léků, rehabilitací. Je mi jasné, že bude hůř. Trochu mě děsí lehkovážný přístup generace mého syna. On si bere půjčky jako divý a vůbec nepřemýšlí, kdy je splatí a zda stihne něco naspořit. Přitom má plnou pusu řečí, jak se o nás postará, že nám postaví na svém pozemku domek a podobně. Není schopen splatit ani auto a pořád má velké lehkomyslné plány,“ vypráví Radimova matka Ivana.
Mnozí mladí lidé jsou nyní pod vlivem médií, která v poslední době s oblibou popisují takzvaný trend aktivního stárnutí. V kurzu je dávat slovo seniorům, kteří jsou v dobré zdravotní kondici, něco zajímavého dělají, jsou přímo obdivuhodní. Mnoho mladých lidí tak získává pocit, že stáří je fajn období, ve kterém má člověk čas na své koníčky. Neuvědomují si však, stejně mnoho jako těch zdravých seniorů je i těch nemocných, odkázaných na pomoc druhých, kteří si nákladné koníčky nemohou dovolit jak ze zdravotních, tak z finančních důvodů. Malovat stáří na růžovo se stává trendem a mnozí lidé mu podléhají, aniž by se zamysleli a provedli si finanční kalkulaci, představili si, jak vyjdou s mnohem menší částkou, než s jakou disponují nyní.
Z průzkumu také vyplynulo, že zatímco generace ve věku padesát čtyři až šedesát pět let často spoléhá na to, že bude v penzi žít především ze starobního důchodu, lidé ve věku do pětatřiceti let plánují, že v této fázi života budou spoléhat sami na sebe a na své úspory. A teď pozor, pouze třicet osm procent z nich však má penzijní spoření a téměř 23 procent mladých lidí se na stáří finančně nepřipravuje vůbec.
Změna přichází až v době mezi šestatřiceti a třiapadesáti roky, v této věkové kategorii si celých devadesát procent dotázaných něco málo peněz odkládá. Problém je v tom, že podle odborníků málo. Penzijní společnost ČSOB v rámci projektu Vzpomínky na stáří zjistila, že lidé sice mnoho nespoří, ale přesto si myslí, že v penzi udrží nákladné bydlení a finančně náročné aktivity. Přes čtyřicet procent respondentů uvedlo, že se těší, jak budou v důchodu cestovat a plnit si sny, na které neměli čas.
Podobné výsledky přinesl i průzkum NN Penzijní společnosti, která se podílí na projektu Cena života. „Líbí se mi, že Češi mají navzdory obavám, co jim stáří přinese, spoustu snů a přání, které si chtějí v důchodu plnit. Ti starší se těší, že budou v penzi dělat jen to, co je baví, jezdit na výlety a užívat si vnoučata. Mladší generace plánuje v penzi cestovat po světě, spát a odpočívat,“ komentovala průzkum členka představenstva společnosti Kateřina Štěrbová. Zároveň však v rámci tohoto průzkumu odborníci propočetli, že lidem, kteří mají na penzi takto velké plány, v průměru bude chybět tak milion korun naspořený k tomu, aby je mohli realizovat. „Názory a představy lidí na to, jak budou žít v penzi, se liší.. Dobré však je, že téma stárnutí nyní zažívá velký boom, že se o něm mluví, že nad ním lidé přemýšlejí,“ uvedla socioložka Lucie Vidovičová.