Kamarádi Čak a Šaton
Foto: archiv autorky

Kamarádi Čak a Šaton

13. 2. 2020

Měli jsme desetiletého malého bílého oříška Šatona a rozhodli jsme se k němu pořídit ještě jednoho většího psa, nejlépe také křížence. Paní z Varnsdorfu přes inzerát nabízela štěňata, jejichž otec byl briard, matka kříženec NO a rotweilera, pejska za 100 a fenku za 50 Kč.

Nelákala nás nízká cena, spíše jsme byli zvědaví na vzhled psa z tak zajímavého spojení, a tak jsme se na něj jeli podívat. Z jednoduchého přístřešku přímo na pastvině nám majitelka vynesla na trávník několik hnědých a hnědočerných štěňat. Zalíbil se nám mezi nimi malý trochu bázlivý chlupáček, který si před námi lehl na záda a nechal se podrbat na bříšku. Dostal jméno Čak a náš malý Šaton ho hned učil psím kouskům.

Z uzlíčku vyrostl velký světle hnědý krasavec. Obdivovatelům, kteří se vyptávali na plemeno, jsme tvrdili, že je to „varnsdorfský pastevecký pes“. Dcerka s ním začala chodit na cvičiště; přestože byl velký a velice silný, určitá bázlivost mu zůstala. Jednou na zahradě ho učila aportovat, což dělal velmi rád, ale když mu klacek spadl do zahradního jezírka, pobíhal zmateně kolem a do vody se bál vstoupit. Šaton byl spíše mazlivý pes, vodu neměl vůbec rád a aportovat ho nikdy nebavilo. Ležel si na trávníku a pozoroval, jak jeho větší svěřenec běhá kolem jezírka a štěká na klacek plovoucí po hladině. Když to chvíli trvalo, najednou se otráveně zvedl, vběhl do vody, vzal klacek do zubů a názorně – aby to Čak dobře viděl – ho přinesl dcerce jako pravý cvičený pes. Nevycházeli jsme z údivu – a k ještě většímu údivu Čak lekci pochopil a hned další hozený aport z vody zvládl skvěle.

Jak šel čas, z Čaka byl dospělý pes a z Šatona se stával stařeček, který už špatně viděl a téměř neslyšel. Čak převzal vůdčí roli, ale také roli pečovatele. Když jsme jim nesli krmení a viděl, že neslyšící Šaton k nám nejde, nechal svou porci klidně být a nejdříve s velkým štěkotem běžel na zahradu Šatona zavolat a někdy ho i dotlačil až k misce, bylo to opravdu dojemné. Šaton se dožil v klidném stáří 18 a půl roku. Čak měl smůlu, ve věku 12 let u něj došlo k torzi žaludku, bohužel nepomohla ani rychlá operace. Na své psí kamarády velmi rádi vzpomínáme.

 

Soutěž - Mazlíčci
Autor: Věra Malá
Hodnocení:
(5.2 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Ta cena by ve mně vyvolala nedůvěru, ale tady to dobře dopadlo. Někdy je obdivuhodné, jak se spřátelí starší zvíře s nově příchozím mladým. A díky němu i omládne a získá další chuť do života. Slyšela jsem to vyprávět a samy jsme to zažily dvakrát u koček. Příběh se mi moc líbí, děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.