Mladí versus staří. Je to vztah plný předsudků
Ilustrační foto: ingimage.com

Mladí versus staří. Je to vztah plný předsudků

27. 2. 2020

Jsou horší, než jsme za mlada bývali my. Jsou rozmazlení, líní, povrchní. To si myslí mnoho lidí vyššího věku o mladých lidech. Mladí o dříve narozených říkají: Jsou chudí, nemocní, pomalí, osamělí.

Vůbec jim nerozumím. Jejich životní náplní je sami sebe fotit a pak ty fotky srovnávat s fotkami kamarádů. Pořád se jen prohlížejí, nakrucují se před zrcadly. Neznají hodnotu peněz. To jsou slova seniorů, která často zní na adresu mladých lidí. „Přes třicet sedm procent seniorů uvedlo, že současná mladá generace je horší než ta jejich, třicet procent ji označilo za stejnou, jen čtyři procenta za lepší,“ uvedl Jakub Carda z neziskové organizace Společně, která prováděla průzkum na téma vztahy mezi generacemi a provozuje takzvané Senior Pointy, tedy místa určená k setkávání lidí vyššího věku.

Rozdílnost současné mladé a nejstarší generace je záležitost pořádně citlivá.

„Nedávno jsem při rodinné oslavě zmínila něco ve smyslu, že mě štve, jak se u nás na  zastávce studenti vždy hrnou do tramvaje. Jsou jako horda, tlačí se, nečekají, až lidi vystoupí. Nedaleko je učiliště a střední škola a pokaždé, když skončí vyučování, mládežníci se se ženou do tramvají jako tlupa středověkých nájezdníků. Jednou jsem se ohradila, když mě dva kluci nakopli, a oni si ze mě ještě dělali legraci. Neomluvili se, říkali mi něco ve smyslu: Klid, babčo. Vyprávěla jsem o tom a moji mladí příbuzní se tomu strašně smáli. Mám pocit, že ze společnosti absolutně mizí úcta mladých lidí ke starším, že si vůbec nedovedou představit, jaké to je, když se člověk může pohybovat jen pomalu, obtížně,“ vypráví jednaosmdesátiletá Dobromila.

Její slova rozpoutala v rodině velkou diskusi. Někteří její mladší příbuzní tvrdili, že si senioři mohou za negativní postoj mladé generace sami, protože se také k mladým nechovají hezky. „Říkali mi, že pořád jen někoho napomínáme a nezajímá nás, jak mladí žijí. Je pravda, že jsem si uvědomila, že jsem se vlastně nikdy nepodívala na to, co pravnučka pořád fotí, že o jejím světě nic nevím. A ona nic neví o tom mém,“ přemítá Dobromila.

Desetina dotázaných lidí vyššího věku v průzkumu společnosti Společně uvedla, že se ze strany mládeže  setkala se slovním napadáním, urážkami, ponižováním. „Většinou uváděli případy, kdy jim mladí lidé dali najevo, že jsou pomalí a překážejí, například v supermarketech nebo v městské hromadné dopravě.  Zmiňovali i různé narážky týkající se vzhledu, věku,“ dodává Jakub Carda.

Sociologové i psychologové zastávají názor, že neshody mezi generacemi byly, jsou a budou. To, že se mladí vymezují vůči starším a naopak starší mají pocit, že mladí jsou horší, než bývali oni, je naprosto přirozený jev, který se objevoval i v minulosti. Ovšem dříve měli příslušníci různých generací více možností se navzájem poznávat, ovlivňovat. Žili totiž více pohromadě. Bylo běžné, že děti vyrůstaly v jednom domě se starými prarodiči, případně žili v jejich blízkosti. Nyní je velmi časté, že je mají v jiném městě, takže je vidí třeba jen párkrát do roka. Nedovedou si tedy představit, jak vlastně starý člověk žije, co potřebuje, co si myslí, co ho trápí, co mu dělá radost. A stejně to je naopak. Když má senior často ve své blízkosti desetileté dítě, přirozeně vnímá jeho svět, jeho zájmy, názory. Když ovšem desetileté děti potkává jen tehdy, když ho náhodou míjejí na ulici, je to pro něj často jen parta nevychovaných spratků, kteří křičí a běží tak rychle, že jim člověk raději jde z cesty.

„Dříve lidé mívali běžně třeba dvanáct dětí, takže vedle sebe vyrůstali přirozeně lidé různého věku. K tomu často žili v jedné domácnosti s prarodiči. Nyní je život ve vícegeneračních domácnostech spíše výjimečný. Sourozenci jsou si velmi často věkové blízcí. Lidé mnohdy vůbec nemají příležitost mít vedle sebe lidi různého věku a právě z toho vznikají různé předsudky, mýty, nedorozumění,“ říká socioložka Lucie Vidovičová.

To, jak mladí lidé vnímají seniory stereotypně, se často potvrzuje v kurzech, které socioložka vede. „Vždy se na úvod studujících ptám, jací jsou podle nich senioři. Ještě se mi nestalo, že by neodpověděli, že chudí, nemocní a osamělí. Místo odpovědi jim na to ukazuju webovou stránku časopisu Forbes s žebříčkem nejbohatších lidí planety. Kromě zakladatele Facebooku a zakladatele portálu Amazon, jsou tam všichni v seniorském věku,“ podotýká socioložka Vidovičová.

Když přijde na předsudky, nemohou si jednotlivé generace navzájem nic vyčítat. Mladí si myslí spoustu nesmyslů o starých lidech, staří lidé o mladých.

„Nedávno jsem si uvědomil, jak hanlivě se o mladých lidech my staří vyjadřujeme,“ říká dvaasedmdesátiletý Libor z Valašska. „Seděli jsme v naší oblíbené hospůdce a přišla tam dvě mladá děvčata. Byla oblečená poněkud šíleně, legračně. Jedna měla růžové vlasy, krátkou sukni a barevné podkolenky. Druhé čouhal z nosu drát a měla černou rtěnku. Daly si čaj, poseděly, pak odešly. A my, parta seniorů ve věku kolem sedmdesátky, jsme na ně podezíravě koukali, měli na jejich adresu různé poznámky. Ty holky musely slyšet, že se bavíme o tom, jak vypadají. Došlo mi, že jsme se chovali neuctivě. Nejhorší byly naše ženy, ty byly ze vzhledu těch holek úplně vytočené a hlasitě ho komentovaly. Jenže co je nám do toho? Je to přece věc těch děvčat, co si na sebe vezmou. Třeba to byly milé, chytré holky. Kdo nám dal právo o nich ošklivě mluvit, zírat na ně, když je neznáme. Nakonec jsme se kvůli tomu dost šeredně pohádali,“ vypráví.

Ageismus, tedy ponižování lidí kvůli věku se neprojevuje jen tak, že mladí nějakým způsobem ubližují starým. Odehrává se úplně stejně i naopak, když senioři dávají mladým lidem předem najevo nedůvěru či opovržení. Zkrátka, když jde o nepochopení mezi generacemi, velmi často mají máslo na hlavě jak ti dříve narození, tak ti mladí. Bohužel, jedná se o jev, který však zřejmě nikdy nevymizí. Větu „takoví jsme my v mládí rozhodně nebyli“, totiž po šedesátce zpravidla občas řekne úplně každý. A určitě ji jednou budou říkat i ti, kteří se nyní poklusem řítí do tramvaje, a když u toho nakopnou starou dámu, křičí: „Uhni, babčo.“

rodina společnost
Hodnocení:
(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindřich Berka
Dobrý den, myslím si jako učitel, že děti nejsou špatné, ale obrovský potenciál mají v rukou rodiče. V rodině se formuje člověk na celý život, škola a další prostředí to už nezmění. Hlavně dítě vést k zodpovědnosti, jinak bude mír problém na celý život, naučit ho hygienickým návykům, slušnému chování a neposkytovat mu špatný vzor. Mám vnučky dvojčata, 11 let, chytré, slušné, ale neumí zdravit. Mnohdy se na dovolené za ně stydím, Asi už to nezachráním, Snažím se s nimi povídat, aby stále nečuměly do mobilu, chodíme po horách, muzeích, kinech, daleko od sociálních sítí. Ne, nejsem rodič, ale jako děda se snažím pomocí vzájemné interakce na ně výchovně působit. Jindra
Marie 00000
Staří vychovávali ty mladé. Když vidím, jak babka pustí sednou 10 letého vnuka, a sama sotva stojí, tak se nedivím, že vnouček se bude chovat jako barbar ke všem starším lidem. Je to v lidech a hlavně v rodičích těchto dětí.
Antonín Nebuželský
Je jiná doba, jiné možnosti, prostě se mladí mají líp. Ale jsou asi takoví jako my, možná trochu neuctiví, ale třeba o tak má být. Moji potomci jsou úspěšní a slušní lidé, můžu být pyšný. ?
Ladislava Mikendova
Mám dva vnuky,dnes už jsou to mladí muži na ženění a protože se můj syn oženil na Slovensku, /snacha je české národnosti,ale narodila se na Slovensku/narodili se tam a zdá se mi,že je tam chování mladých takové jemnější. Pamatuji si,jak náš vnuk po probuzení na chatě scházel dolů schody a mezi zábradlím na mě volal /byly mu 3 roky/ : babi,ako si sa vyspala ? Pamatuji si to dodnes a otázkou :babi, ako sa máš ? začíná každý telefonický hovor. Ale jinak,jak už jsem tu psala,jsem už 20 let správce družstevního domu o 11 podlažích a za tu dobu jsem zažila několik generací,někteří zdědili byty po rodičích,kteří už nežijí a založili tu své rodiny,tykám jim,znám je od miminek a i jejich děti jsou milé a slušné a mám radost,když na mě ve městě volají z dálky. A ještě jeden zážitek z poslední doby. Jela jsem autobusem z Ostravy a ve středu autobusu u dveří seděli tři hoši,stále se špičkovali ,docela hlasitě .Na další zastávce nastupovala velmi těžce stará paní a oni mladíci všichni tři okamžitě vyskočili a pomáhali staré paní nastoupit .Maminku jednoho z nich znám,tak jsem se zmínila,jak se hoši zachovali,potěšilo ji to. Já myslím,že dnešní mladí nejsou horší,než jsme byli my. Jen vyrůstají v jiné době a jiných poměrech .
Marie Ženatová
Včera jsem prožila celý den na vesnici u vnoučka, který je po nemoci ještě doma - chodí do 5. třídy. Počítal mi matematické příklady, vždy mu je kontroluji, ale včera mi říkal: Babičko nemusíš mi to přepočítávat - já si to zkontroluji na kalkulačce - bylo to dobře, ale já mu řekla - přece jen to přepočítám jestli ti jde kalkulačka dobře - tak s tím souhlasil. Pak mi přehrál na kytaru - byla jsem skutečně překvapena, že si vzal mobil a podle něj ji sám naladil a pak teprve hrál. Ano dnešní mladí jsou a žijí úplně jinak než my v našem mládí. Ale na druhé straně mám radost, že jsem je mohla učit třeba skákat školku přes švihadlo a jiné věci. Při pomoci na podzim na zahrádce se mne třeba tento vnuk ptal, proč se sázejí brambory kousek od sebe - bylo mu to divné když jsme je společně vykopávali... Ano, včera jsem skutečně celý den vnímala svět desetiletého dítěte a vím, že je krásný - tak jako on vnímá ten můj, když mi každý týden chodí jednou ze školy ke mně a zase vnímá ten svět můj a už mi pomáhá - je to můj nejmladší vnouček - mám jich od tří dětí už víc ve vyšším věku, všichni jsou vedeni k práci - se všemi si dobře rozumím, za což jsem rodičům moc a moc vděčná.
Jana Šenbergerová
Když jsem byla dítě a dostala jsem vyhubováno za své mladší sourozence, často jsem slyšela, že jsem měla mít rozum, protože jsem starší. Jenomže o starších se zdaleka ne vždy dá říct, že ten rozum mají, a to bez ohledu na to, vůči komu jsou starší. ō tempora, ō mōrēs! (Cicero)
Libuše Křapová
Ještě jen taková poznámečka. Těch dvanáct dětí v rodině není běžné už hódně dlouho. A ani tehdy staří lidé nepožívali velké úcty. To spíše se ta naše generace nenechá jen tak odbýt a dáváme o sobě světu znát.
Libuše Křapová
To je přece jasné, že my takoví v mládí nebyli. Neměli jsme tu odvahu, sebevědomí a možnosti dnešní mládeže, a hlavně nebyl internet a mobily. Za našeho mládí se nadávalo klukům za dlouhé vlasy a my holky jsme nesměly do školy chodit v sukni. Když jsem co by šestnáctiletá vyrazila do ulic v šortkách (to jsem měla rozhodně zadek zakrytý, ne jako dívky teď) tak mne na chodníku zastavil cizí starý pán a ptal se mne, jestli jsem při měření nohavic stála ve vodě. A až budou dnešní mladí staří, bude ta budoucí mládež zase úplně jiná. Třeba budou holohlaví a vlasy si budou implantovat na kostrč, co já vím. Prostě je to tak, jak je. Jen by mělo být mezi generacemi více respektu a tolerance navzájem.
Soňa Prachfeldová
Asi vzájemné nepochopení pramení z mála kontaktů mezi generacemi. I my jsme už jiní, než byli naši prarodiče. U nás jsou zastoupeny v rodině snad všechny věkové kategorie a když se sejdou i známí, třeba při posezení na zahradě, jakoby ani mezi námi věkový rozdíl nebyl. A jsem za to ráda. Není dobré si jen stěžovat, pochopit dospívající, mají starosti sami se sebou, nejsou o nic horší ani lepší, než jsme byli my. Myslím, že ti důchodci, kterým vadí spousta věcí, už byli takoví i za mlada.
Danka Rotyková
Faktem je, že každý má tu svoji pravdu. Vidí věci svýma očima. Ale už si neuvědomujeme, že ten druhý se na svět nedívá těma našima očima, ale také svýma. A divíme se, že vidí něco jiného.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.