Byl pátek a volala mi starostka: „Naše malé město by mohlo získat titul Obec přátelská seniorům a k tomu 900 tisíc korun za první místo. Musíme mít perfektně zpracovanou přihlášku a tu napíšeš ty, Čepelko, protože to umíš. Dáme tam všechna opatření, která jsme chtěli pro seniory ve městě uskutečnit. Začni těmi devíti lavičkami. První bude u hřbitova a další všude po městě. A máš čas až do úterý.“
Okamžitě jsem se vrhl do díla. Napsat úspěšnou přihlášku není jen tak. Metodický pokyn ministerstva obsahuje 11 kritérií, podle kterých bude náš plán bodovat, a teprve na základě toho se rozhodne. Takže musíme splnit všechna kritéria co nejlíp, to dá rozum.
Co to je za kritéria? Aha, je to způsob realizace každého opatření, zdůvodnění potřebnosti, měřitelný dopad opatření, náklady…
Píšu první opatření: instalace devíti laviček.
Způsob realizace. Co tím myslí? Lavičky se buď objednají a koupí, anebo vyrobí vlastní. Pak se nacpou do země. A tak píšu: „Způsob realizace instalace lavičky: Vykopeme díru. Do ní dáme lavičku. Tu zaházíme betonem a hlínou. Pozor, lavička se nesmí dát do betonu vzhůru nohama, to by se pak blbě vytahovala!“ Bude to stačit?
Tak další: Zdůvodnění potřebnosti. „Lavičky jsou potřeba, aby si lidi mohli sednout, když je bolí nohy. A mám radost z toho, jak mi to jde. Ale raději ještě připisuju. „Sednout si budou moci staří, ale i mladí, muži, ženy a občané všeho věku. Taky návštěvníci města.“ – To aby si na ministerstvu nemysleli, že chceme někoho diskriminovat. Na to si dnes musíte dávat opravdu majzla.
Teď ten dopad. Co tím asi myslí? Lavička už bude stát, tak dopad může být jen na tu lavičku. Napíšu: „Dopad bude lehký, šetrný“. Aby si člověk ještě nenarazil kyčel!
A sákriš, tam je ještě „měřitelný“. Co s tím? Jak změřit dopad zadku na lavičku? Volám svému kamarádovi, který učí fyziku na Karlově univerzitě. Kamarád je vyloženě překvapený. „Takový problém jsme tu ještě neřešili. Ale je to výborné téma pro nějakou diplomovou práci!“ On položil telefon radostně, ale co já? Naštěstí ani ne za hodinu volal zpět.
„Tak jsme na to tady na katedře přišli. Je to stejná situace, jako když na zemský povrch dopadne meteorit. Vypočítá se to stejně, podle stejných vzorců.“ Lapám po dechu, ale on zaníceně pokračuje. „Myslíš, že můžeme při dopadu na lavičku vynechat odpor vzduchu? Protože u pádu meteoritu to má velký význam. Ten letí tak rychle, že při průstupu vzduchem hoří a pak vybuchne. To u dosednutí na lavičku asi nehrozí,“ přemítá nahlas. „Franto,“ říkám úpěnlivě, „vzpomeň na ten meteorit před 100 lety, co dopadl na Sibiři a vyvrátil osmdesát milionů stromů! Copak tohle udělá stařeček, když dosedne u hřbitova na lavičku?“ „Já vím, že ne, ale jsou to podobné síly a tedy i podobné vzorce. Třeba rychlost pohybu zadku, hmotnost celého těla, úhel přisednutí na plochu lavičky, samozřejmě taky tlak a vlhkost. Vzduchu, pochopitelně.“
Začal mi diktovat vzorečky, tak jsem raději zavěsil. Pak mě napadlo: Můžu dát jako jediné opatření instalaci všech devíti laviček dohromady, anebo musí být rozepsaná každá zvlášť? Každá přece bude na jiném místě, co kdyby nám přihlášku kvůli tomu vyhodili? Zkouším volat na ministerstvo, ale nikdo to nebere. Stejně by mi to asi neřekli, protože naši přihlášku budou hodnotit hodnotitelé a ti jsou utajení, abychom je neovlivňovali. Kdybych tak věděl, jak si to utajený hodnotitel představuje! Co má asi v hlavě? (No co asi.)
Pokračuji pomocí osvědčeného Ctrl C a Ctrl V a pokrývám stránku samými lavičkami. Měním jen umístění. Jenom ten měřitelný dopad, to je fakt oříšek. Co by si úřednice ministerstva počala, kdyby ho tam nenašla? (Asi by šla domů a počala.) Ne, musím se soustředit. Vždyť mi to šlo dosud docela dobře.
Pokračuji celou sobotu, celou neděli, celé pondělí a v úterý odevzdávám svůj plán a přihlášku k podpisu starostce. „No vidíš, že to šlo,“ poznamenala. „bylo to docela jednoduché, že?“ Jo, jasně.
Přihlášku jsme podali a čekáme, jestli se na nás usměje těch 900 tisíc (nezůstanou-li někde utajené). Tak nám držte palce!
