Náš mazlíček strakapoud

Letos ne, ale minulé roky jsem tu několikrát slyšel jako kulomet bušit strakapouda do ocelového sloupu trakčního vedení. Jistě tam nehledal červíky, ale prostě dával najevo do širokého okolí, že je tady . Odolnost jeho zobáku a hlavy je obdivuhodná.

Jsem moc ráda, že vás příběh s strakapoudem pobavil. Doma mám kočičku, pořídila jsem si ji jako náhradu za takové kočičí zlatíčko, které mělo smutný osud. To by byl ale hodně smutný příběh, tak až jindy..

Krásně se to čte.Nám lítá na starý ořech,tluče jak o závod.

Hezký článek, pobavila jsem se. Strakapoud je krásný, byla by ho škoda. Tak ať se zdárně vyresi kauza s fasádou, třeba se na jaře zamiluje a odlétne za hlasem svého srdce.

Na panelákách jsou pod fasádou mřížky a domy jsou u parku, kde je dost starých stromů, ale klepe na plechy a to je rámus...Mazlík.

Paní Evo, dovedu se vžít do atmosféry, která ve vašem kolektivu panuje. Tak ať se vám podaří tento " problém" vyřešit ke spokojenosti obou stran.

Moc hezký článek. Před 3 roky jsem ležela pár dní v Hloubětíně v nemocnici. A tam nám pobyt zpříjemnil taky jeden strakapoud. Kloval opravdu usilovně do veliké vzrostlé borovice. Ráda jsem se na něj z nemocniční postele dívala a poslouchala jej. Ano Zuzano, starý Karlín už není. Škoda, vyrůstala jsem tam. A ve velkém parku, jak jsme říkali Kaizlovým sadům u archivu, bylo ptactva habaděj.

Když byl vojenský archiv ještě dávno na Invalidovně a za ní byly před tratí směrem k Žižkovu zarostlé stráně, slétala se k nám spousta ptáků, které jsme s kolegyní krmily. Buď lojovými koulemi nebo slunečnicovými semínky. protože jsem od dětství už řadu ptáků zapomněla, donesla kolegyňka synův atlas ptactva a každého nově příchozího jsme se snažily identifikovat. Strakapoud byl mezi nimi také. Ano, kloval velmi hlasitě, to byly rány. Pak se Karlín ale změnil, vyrostla tam podnikatelská zóna a náš archiv se odstěhoval na Ruzyň a já pak odešla. Tak teď jsem ráda, když v létě v Týně potkávám na dvoře hejna vrabčáků.

Loni v zimě nám lítal páreček klovat lojové koule,které máme zavěšené okolo krmítek,ale i na okenní mříži.Tak jsme je mohli opravdu zblízka pozorovat.Dokázali za jeden den sežrat celou kouli.Jinak si dělají díry ve stromech,hlavně v jívách,a myslím si,že v létě sameček chodí dlouze ťukat do špičky smrku,aby upozornil,že tady má své teritorium. I ptáci mají rádi zábavu,tak proto asi lítá klovat polystyren. Byla by škoda ho usmrtit!

Na jednu stranu strakapoudovi fandím, na druhou stranu by mi ničení fasády taky vadilo. U nás na sídlišti to zkoušeli ptáci taky. Na všech domech máme nalepené siluety dravců. A pomáhá to, ničení ustalo. (✷‿✷)