Vzpomínky na naše první závody
FOTO: archiv autorky

Vzpomínky na naše první závody

1. 3. 2020

Dlouho jsem tentokrát váhala zapojit se do soutěže. To proto, aby zde na íčku nebylo tzv: "Pře/Bertíkováno". Ale nakonec jsem se rozhodla podělit se s vámi o naše první kroky (skoky) na parkuru agility. Byl to náš první velký závod, takový křest ohněm až ve vzdáleném Vrchlabí. Po něm následovala řada dalších a dalších, postupem času jsme se díky našim umístěním (téměř vždy vítězství) dostali do povědomí a Bertík patřil k obávaným konkurentům... Ale první závod byl přece jen nejemotivnější, proto se ráda o jeho průběh s vámi podělím.

 

Ráno raníčko Bertice vstala, věci si do auta narovnala,

ještě se na to vy...  směju, přijedem domů až k večeru.

Ani ten Bertík nemá stání, do auta bábu furt popohání,

když ho ta do kšírků donutí, rázem má chuděra po chuti.

 

Silnice jsou plné vody, jedem s Bertem na závody,

až do toho Vrchlabí, dálka nás snad neznaví.

Neveselá, truchlivá, v autě nálada je,

co nás čeká na parkuru, pro nás záhada je.

 

Obavy mám v hlavě sílí, aby závod nezrušili, 

byla by to velká škoda, kdyby parkur spláchla voda.

Parkur těžkej připravili, odolal však jenom chvíli,

v devět hodin maličko, vysvitlo i sluníčko.

 

To neznáte Bertíčka, 

on je zkrátka JEDNIČKA !!!

 

Když se pejsek dobře vede, na parkuru zázrak svede,

hned po prvním závodě, vítězíme v pohodě.

Myšlenky však v hlavě tlačí, zda i na ten druhý stačí,

já mu věřím, on mně taky, spolehneme na zázraky.

 

Povedlo se!! Velká sláva, druhou výhru k dobru dává,

a tak v pravé poledne, skončili jsme na bedně.

Zlatý metál, pohár k tomu, nyní rychle zpátky domů,

napsat zprávu pro přátele,  potom hurá do postele.

 

TOTO MOJE " VERŠOVÁNÍ"  přijměte prosím jako vzpomínku na mého zrzavého kamaráda, který svými kousky přinášel i mnohým z vás okamžiky radosti. Děkuji Vám, že máte pro mne pochopení, Bertík pro mne opravdu hodně znamenal. Můj kamarád, moje potěšení, moje zlobidlo a motor, který mne nutil k aktivitám, a tak nedovolil, abych - jak s oblibou říkám: "Obrostla mechem".  Děkuji Bertice

(Předposlední fotka od profíka vložená s jeho souhlasem)

 

 

 

Soutěž - Mazlíčci
Hodnocení:
(4.8 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Vím, že život nejde prodloužit, ale stejně je mi líto toho, že už Bertík není. Uměl potěšit jako sluníčko. A z fotky na mě čiší smutek, jako by se pohledem loučil. Tak jsem v slzách.
ivana kosťunová
Já nejsem zrovna skalní pejskař, ale tohle chápu- Bertík byl asi nezapomenutelný.
Marcela Broumová
Na Bertíka vzpomínám s vnitřním úsměvem. Radostný přítel, nezklamal nikoho.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.