Civitanova, region Marche, střední Itálie. Foto autor

Honzík

12. 3. 2020

V těchto dnech by se dožil 43 let náš syn Honzík, který se před 26 lety utopil po infarktu na naší dovolené v Itálii

Honzík 2

Znavený vzpomínkou zas navracím se zpátky,

až příliš daleko chtěl jsem se brát,

znavený životem, jenž pro něj byl tak krátký,

a já jsem tolik chtěl dál vedle něho stát.

Vzít plášť a hůl a zlomit osud vratký,

za obzor času na chvíli se brát.

Já vejít tam chtěl zamčenými vrátky,

však ta se nedají už ničím odmykat.

A moře zpívá, smáčí jeho vlasy

v obzoru modravém se zdvihá slunce zář,

kolem mne přešly dávno zašlé časy,

a osud nešťastně si zahalil svou tvář.

Moje poezie

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jan Zelenka 14.3.2020 10:53

Díky všem za vaše slova. I přes všechny životní trable je třeba žít dál.

Anna Potůčková 14.3.2020 08:31

Moc hezká, leč smutná básen o ztrátě toho nejcennějšího co život člověku dá! Básen, která mně vehnala slzy do očí, neboť nedokáži si vůbec představit, že bych měla ztratit na věky své děti!

Martina Růžičková 13.3.2020 17:17

Bolestná vzpomínka vyjádřená krásnými verši...

Jana Šenbergerová 12.3.2020 18:41

Něco, co žádný rodič nechce, a přesto se to někdy stane. Zůstane smutek a oči vyplakané.

Eva Mužíková 12.3.2020 13:53

Tak málo toho jeden o druhém víme.. také nenalézám vhodná slova.

Jitka Chodorová 12.3.2020 09:33

Krásná báseň, snažím se chápat Tvoji bolest, i když jsi se mi již o synovi zmiňoval, nenacházím slov útěchy, jsou stejně zbytečná.

Věra Ježková 12.3.2020 09:13

Jendo, to je překrásná, velice dojemná báseň; stejně jako první, kterou jsi Honzíkovi věnoval. Jsem ráda, že jsi ji zveřejnil. Je pochopitelné, že tato bolest v tobě přetrvává. Dobře, že se z ní umíš aspoň vypsat.

Věra Ježková 12.3.2020 09:13

Hana Nováková 12.3.2020 07:48

Pane Zelenko, rozplakal jste mě, tak mladý, život před sebou , zůstaly rodiče a v jejich srdcích smrti šíp. Bolest nikdy nepřebolí, jen tak trochu se s ní snažíte žít. Díky

Soňa Prachfeldová 12.3.2020 07:44

Nenacházím slov.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek