Za normální situace se tvoří elektrický podnět v horní části pravé srdeční síně a odtud se šíří svalovinou síní k tzv. AV uzlu, který je jedinou cestou elektrického přenosu vzruchu na komorovou svalovinu. Toto uspořádání zajišťuje pravidelnou aktivitu síní a komor a dovoluje maximálně účinnou čerpací činnost srdce.
Pokud srdce běží pomalu nebo jsou v jeho činnosti pauzy, hovoříme o bradyarytmiích nebo bradykardiích. Mnohem častěji se vytváří vzruchy v srdci rychleji. Jde buď o ojedinělé předčasné stahy, tzv extrasystoly, nebo o rychlý rytmus – tzv tachyarytmie nebo tachykardie. Tachyarytmie mohou být s nepravidelným tepem, což je nejčastěji fibrilace síní, nebo pravidelné, což jsou různé formy záchvatovité tachykardie. Nejzávažnější tachyarytmií je fibrilace komor, která vede k zástavě oběhu a k úmrtí, pokud není poskytnuta pacientovi první pomoc v podobě resuscitace.
Dále je důležité, že arytmie se mohou vyskytovat ve zcela zdravém srdci jako samostatná elektrická porucha. Aby to bylo ještě složitější, někdy vypadá srdce zdravé, ale má vrozenou poruchu, která vede k přenosu elektrických vzruchů a může vést i k závažným arytmiím. Častěji jsou arytmie projevem některého srdečního onemocnění. Například fibrilace síní postihuje častěji pacienty s vysokým tlakem, cukrovkou a nadváhou. Komorové tachykardie po infarktu myokardu vycházejí z jizvy po vyhojeném infarktu. Z toho vyplývá, že výskyt některých arytmií ovlivnit nemůžeme, ale velkou část z nich umíme odstranit, například katetrizační ablací. Tam, kde je arytmie projevem různých chorob, může životní styl a důsledná léčba zmíněných chorob snížit výskyt arytmií. I v takových případech lze alespoň snížit riziko výskytu arytmií katetrizační ablací.
Životní styl má na onemocnění srdce velmi významný vliv. Souvisí to především s tím, že nejčastějším onemocněním je ischemická choroba srdeční, což je název označující projevy postižení srdečních tepen aterosklerózou. Právě na rozvoji aterosklerózy má vliv kromě genetického základu celá řada tzv. rizikových faktorů. Většina z nich souvisí se životním stylem. Je to například pohybová aktivita, nadváha, kouření, alkohol a strava. Například kouření je jedním z prokázaných významných rizikových faktorů. Kromě mnoha jiných nežádoucích účinků snižuje prokrvení srdečního svalu díky zúžení cév a poškozuje vnitřní výstelku cév. U kuřáků se častěji vyskytuje infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt.
Dalším rizikem je nevhodná strava s vysokým obsahem červeného masa a živočišných tuků s nedostatkem ovoce a zeleniny. Vyšší spotřeba alkoholu je rovněž spojena s rozvojem kardiovaskulárních onemocnění a spolupodílí se na zvýšení krevního tlaku. V neposlední řadě je to nedostatek pohybové aktivity, což souvisí do jisté míry i s nadváhou. Podle ročenky o zdraví je u nás téměř polovina úmrtí důsledkem nevhodného životního stylu. Téměř čtvrtina připadá nevhodnému stravování a nadváze, kouření přispívá 20 %, alkohol 7 % a nedostatek pohybu 4%. Nedávno byla publikována i práce, která na více jak 100 000 jedinců prokázala významný rozdíl ve věku, kdy se projeví kardiovaskulární onemocnění, rakovina nebo cukrovka v závislosti na tom, zda dodržovali nebo nedodržovali opatření životního stylu k snížení rizika. Jinými slovy, pokud ve věku 50 let dodržovali aspoň 4 z následujících opatření (nekouření, ideální váha, mírná až střední tělesná zátěž 30 min a více denně, mírný příjem alkoholu a nízkocholesterolová dieta), byl průměrný věk objevení se výše uvedených onemocnění zhruba o 10 let později než u jedinců, kteří nedodržovali žádné opatření.
Zda je česká veřejnost dostatečně informována o onemocnění srdce, nejsem přesvědčen. Pro média je samozřejmě atraktivnější informovat o různých kauzách, protože to zajišťuje sledovanost. Pořady vysvětlující různá kardiovaskulární onemocnění téměř neexistují. Velká část veřejnosti je ukolíbána pocitem, že bezplatné zdravotnictví je vždy zachrání a oni nemusí do svého zdraví investovat nic. Nahrává tomu i fakt, že dosud u nás neexistuje možnost připojištění na lepší lékařskou péči, takže je v lidech pěstován pocit, že za naše výdaje na zdravotnictví je možné udržet nejkvalitnější péči pro všechny. Podobně ani náznak snahy zvýhodnit významně v platbě na zdravotní pojištění, lidi kteří dodržují zásady zdravého životního stylu.
Mnoho lidí bere léky na vysoký krevní tlak, a když se jich zeptám, čemu se tím předchází, tak nevědí. Často neznají ani název léku, který berou několik let. Jak můžeme potom chtít, aby brali pečlivě léky a pečovali aktivně o své zdraví. Tento pocit bezstarostnosti je posilován i chováním některých předních politiků, kteří pokládají kouření cigaret a pití alkoholu za neškodné návyky. Absurdní je také neustálé napadání zákazu kouření na pracovištích a v restauracích, když je jednoznačně prokázáno, že i toto pasivní kouření zvyšuje významně riziko kardiovaskulárních onemocnění. V tomto ohledu máme stále co měnit.
Fibrilace síní jako nejčastější arytmie u člověka je obvykle projevem určitého postižení srdce a cév. Často se tak poprvé zjistí, že pacient trpí vysokým tlakem nebo cukrovkou. Bohužel je někdy prvním projevem mozková příhoda. Kromě vyšetření a úpravy těchto rizikových faktorů je nutno zajistit léky proti srážení krve. Samotná arytmie se dá léčit speciálními léky nebo tzv. katetrizační ablací. Při ní se různými způsoby elektriky oddělí část svaloviny v síních, která zodpovídá u většiny lidí za spuštění arytmie. Čím dříve je pacient poslán k této léčbě po selhání medikamentů, tím lepší jsou výsledky.
Problémem je, že ani řada lékařů této metodě nevěří nebo má o ní zkreslené představy a pacienta nepošlou. Dostupnost katetrizační ablace u nás je jedna z nejlepších v Evropě. Pokud se srovnáme se Slovenskem, tak jen naše pracoviště provede za rok podobný počet těchto výkonů jako celá sousední republika.
V principu je rada jednoduchá, provedení ale pro většinu lidí díky vlastní pohodlnosti složité. Každopádně je prokázáno, že velkou roli hraje pozitivní mysl, humor, rodina nebo přátelé, domácí mazlíčci, atd. Já to vnímám tak, že se snažím každý den žít, jako by to byl poslední den. Snažím se těšit se z maličkostí, ze setkání se sympatickými lidmi, z pohledu na krásy přírody, z pracovních úspěchů. To pomáhá vytvářet zásobárnu pozitivní energie ze které lze dobíjet mysl v době, kdy se něco nedaří nebo je člověk přepracovaný. Důležité je také pohybovat se – přiměřená sportovní aktivita má mnoho pozitivních dopadů na naše zdraví. Pro ty, kteří nemají ke sportu vztah, stačí alespoň svižná chůze v délce 5-6 km denně, práce na zahradě, atd).
Měli bychom se zamýšlet nad tím, co jíme. Za nejzdravější je považována tzv středozemní strava, spočívající v konzumaci ryb, ovoce, zeleniny, ořechů na úkor červeného masa, moučných výrobků a živočišných tuků. Důležitá je i pestrost a barevnost stravy a suroviny. Jídlo by mělo být zdrojem pozitivního zážitku a ne pouze aktem, který dopraví do organismu nějaké kalorie.
S životosprávou souvisí kouření. Z hlediska výskytu kardiovaskulárních chorob je to jeden z nejhorších návyků, kterému lidstvo holduje. U alkoholu je situace trochu jiná. Z řady studií se ukazuje, že pravidelná mírná spotřeba alkoholu může dokonce zlepšovat prognózu. Mluvíme ale o sklence vína pro ženy a 2 pro muže nebo o málo více. Naopak, škodlivé je se opíjet, byť jednou nebo dvakrát týdně. Na rozdíl od rozšířených mýtů srdci neškodí běžná spotřeba kávy nebo čaje (tj několik šálků denně).
Profesor MUDr. Josef Kautzner, Csc, přednosta Kliniky kardiologie IKEM
