Očekávání našich maminek leckdy zůstala nenaplněna. Foto: archiv autorky

Vzpomínka: čas zrození

29. 3. 2020

Oslavy maminčiných sedmnáctin se projevily poměrně záhy. Hořkosladké poznání usmiřovalo litomyšlskou rodačku termínem porodu – prvního května. Vysnila si májové děťátko, symbol lásky, stvrzovaný polibky pod Máchovým pomníkem na pražském Petříně.

Můj příběh

Autor: Daniela Řeřichová

Hodnocení:

(5.2 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zuzana Pivcová 29.3.2020 09:30

Opravdu moc hezké. Taková krásná mladá maminka, ještě skoro nedospělá. Přitom ale byli ti rodiče určitě mnohem zodpovědnější než mnozí dnešní. Ono jim ostatně ani nic jiného nezbylo. Děkuji.

Hana Rypáčková 29.3.2020 09:20

Zajmavý příběh psaný s humorem . A ta fotka.....

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá