Jak jsme (ne)mluvili italsky

Skvělý návod jak si poradit jen neztratit kreativitu. :)

Bezvadná historka, směju se a nemohu přestat. To jsem prostě potřebovala. Hvězdičku dostává manžel i ten číšník. Když se chce společná řeč se najde.

Veselá historka mě pobavila. Věřím, že jste se taky smáli i při konzumaci chrochrochro.

Tak to jsem se hodně pobavila ! Máte pravdu, Češi se nikde neztratí ! :-))

Díky všem za pozitivní reakce. Jsem ráda, že vás můj příběh pobavil.

Ahoj Zdenko, díky. Směju se ještě teď, v téhle divné době to všichni nutně potřebujeme. Když jsem taxikařila, jednou jsem vezla Němce na letiště a místo 80 achtzig korun jsem řekla 18 achtzehn. Podivil se a dával 20 a že je to dobré, a já zas, už rozzlobeně, že chci 18. No, chvilku jsme se dohadovali, pak dal 100 korun a smál se snad ještě v letadle. Od té doby znám německy čísla jako když bičem mrská.

Paní Soukupová, takhle už jsem se dlouho nepobavil. Češi se ve světě skutečně neztratí. Já měl před každou cestou takové blbé předsevzetí, že se budu učit řeč toho národa. Domluvil jsem se tedy anglicky, německy, španělsky, na Sinaji pochopitelně i rusky, jen řečtinu jsem odmítl. je zajímavé, že moje žena, který znala jen bídně rusky, se domluvila všude. Krásný článek!

Bezvadné, kreativně jste si objednali, co jste chtěli.

No, to jsem se pobavila, kouzelná příhoda!

Skvělý zážitek Zdenko.