Koróna sluneční
FOTO: autorka

Koróna sluneční

2. 4. 2020

Od Vánoc jsem se neozvala. Možná jste si už mysleli, že jsem umřela. Nebo třeba jen nakazila. Anebo někam utekla. Všechno by v tomto stavu naší planety bylo možné. Stejně jako je možné, ba dokonce velmi pravděpodobné, že si mojí dlouhé odmlky kromě šéfredaktora nikdo ani nevšimnul…

Nebylo by divu. Pozornost obyvatelstva se teď upíná k mnohem závažnějším věcem. Ale faktem je, že jsem ani neumřela, ani jsem se zatím nenakazila a dokonce jsem nikam neutekla. Kam bych taky utíkala, vždyť nikam nesmíme. Držím se doma a na nic si nestěžuji. Dům je dost velký, abychom si v něm s mužem našli prostor být spolu i od sebe, zahrada nám poskytuje dostatečný výběh a ještě máme za humny les, ve kterém dopoledne nepotkáte živáčka. A když už, tak s rouškou pod bradou…Místní lesy, ve kterých kdysi lovil jeleny sám císař Rudolf Druhý, jsou značně prořídlé, takže protijdoucí milovníci dlouhých procházek se vidí už z dálky a tudíž si mohou roušku nacvičeným pohybem rychle nasadit na nos…

Důvodů k dlouhodobé absenci příspěvků jsem však měla několik.

Především jsem pilně pracovala na dokončení rukopisu své první (a pravděpodobně i poslední) knížky, kterou k mému překvapení přijalo jedno známé nakladatelství. Tři týdny jsem poctivě běhala po procedurách i po Bažantnici v Lázních Bělohrad, abych pak čerstvě nabytou kondici opět rozmělnila do drobných úklidových manévrů a vysedávání u počítače na střídačku s televizí, když se jakýsi neznámý virus z daleké Číny začal přibližovat a měnit se v pandemii, jakou lidstvo nepamatuje…

A taky jsem dělala jeden profilový rozhovor na přání pana šéfredaktora do nového magazínu, který by měl být tištěnou podobou našeho portálu. Když na tomto místě používám kondicionál, tak zcela vědomě, protože bůhví, jestli to vyjde.

Ten mizerný neviditelný prevít si totiž zamanul ničit životy i sebelepší plány těch, co tu zůstanou…

Ne, tohle jsem vlastně vůbec psát nechtěla. Nic o znamení shůry, o zdviženém prstu, o lidské selekci…Naopak, chtěla jsem napsat něco pozitivního, hezkého, a přesto aktuálního.

Třeba o tom, že včera začal duben, co přivádí máj…

Na aprílové téma jsem psala už několikrát. Možná si vzpomenete, že právě první dubnový den neboli Apríl je mimo jiné mým dnem svatebním…

Letos byl můj muž osvobozen od povinnosti pozvat mě na večeři do restaurace, což mu nesmírně vyhovovalo. Aby té radosti nebylo málo, udělala jsem mu dvacet chlebíčků, uvařila hrnec gulášovky, a zatímco brázdil trávník vertikutátorem, nasadila jsem si roušku a vyšla do lesa na procházku. Kytku budu muset asi oželet…

Z mrazivého rána se vyklubal překrásný den. Mezi holými korunami stromů prosvítala azurová obloha, ze které mě i přes tmavé brýle oslňovalo jarní slunce. Zastavila jsem se uprostřed lesní cesty a lačně jsem nastavila tvář jeho paprskům. Je vůbec možné, aby něco tak životodárného mělo byť jen symbolickou souvislost s něčím, co tak nemilosrdně život bere?

Sluneční koróna. Jasně zářící okolí slunce. Jev pozorovatelný sice pouze při jeho zatmění, ale i tak dává jméno té mrňavé smrtící bestii. Viru, jehož název je odvozen od povrchové struktury jeho obalu, uspořádaného do tvaru sluneční koróny…

 

Můj muž na naše dvaatřicáté výročí svatby nezapomněl.

Když jsem přišla domů, čekalo mě překvapení. Nádherná kytice v barvě slunce.

Kdyby náhodou zítra nevyšlo, já ho mám doma na stole.

 

Hezké vztahy v časech dobrých i zlých vám přeje

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(5.1 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Páni!, když já si jen vzpomenu, co slz proteklo mýma očima, ve svých začátcích na tomto portálu, dokonce jsem byla tak nevědomá, že jsem na chatu napsala: "Pane Bože, co jsem komu udělala, že se o mě lidé otírají" a byla jsem ten největší chudák na světě. A dnes? Když mi někdo laje, nebo má neadresné poznámky, o kterých vím, že jsou mířeny na moji osobu, nechávám je plynout, protože nejsou z mojí hlavy. To stejné mám s pomyslným vztyčeným, nebo ukazujícím ukazováčkem. Je pro mě směšný, protože není můj. Umět napsat takovýto článek, obzvláště první odstavec, je projevem svobodomyslného člověka ♥
Hana Šimková
Já totiž vůbec nechápu jak jste mě mohli po těch letech tak zklamat. Opravdu jste udělali na mne hon.
Hana Šimková
Jak je možné, že jste jediná a ostatním vůbec nedošlo o co mi jde ,
Hana Šimková
Moniko, jak jsem ráda, že jste mě pochopila
Hana Šimková
Doufám, že jsem se s ničím nevytahovala, ani dětmi
Hana Šimková
Někdo závist popírá a prostupuje ho až do morku kosti,? Koho asi mínila? Že by někoho jiného? Zuzanko já už jsem se stáhla a už se opravdu dohadovat nechci. Nedělám ze sebe oběť to je zase mylný dojem. Prostě jsem to myslela jinak, protože v dnešní době vidím, jak někteří lidé žijí, nikdo jim nepomůže a pak si přečtou, že to někdo má hodně jinak . No dob ře už budu opravdu zticha. Jako oběť si ale opravdu nepřipadám, ale některé věci mě opra du mrzí. Ještě jednou opakuji, že neodcházím jako oběť. Bylo mi tady hezky, ale už není a tak to nebudu prodlužovat.Měj se hezky a promiň, tebe jsem se dotknout nechtěla.
Soňa Prachfeldová
Proč si sypat jedu do žil? A být z toho celý špatný, neubližujte si zbytečně Hanko , není to k ničemu.
Zuzana Pivcová
Vzkaz pro Hanu Šimkovou: Haničko, závist do morku kostí Ti tu nikdo nepřisoudil, jsi jediná, kdo se tu tak vyslovuje, že jsme to z Tebe udělali. Vše vzniklo z toho, že se Hana Švejn. podle Tebe poživačně vychloubala bez ohledu na druhé. Já jsem napsala pouze Přej a bude Ti přáno. To je moje heslo. Přeji i to, co sama nemám, protože mám třeba zase něco jiného. Nejsem hvězda ani chudák. Naprostá většina z vás má své děti a vnoučata. Kdekdo o nich s radostí píše. A teď já bych napsala, jak se bezohledně vychloubáte, protože já děti a vnuky nemám. Bylo by to normální??? A ještě bych napsala: Jen si jich hezky užívejte!! V Tvém článku, který ses pak rozhodla stáhnout, takové pojetí bylo. "Nejspíš máte všichni domy se zahradou, A jen si na těch zahradách hezky dýchejte!."...Takový výrok skutečně za humorný a optimistický nepovažuji. Vychloubání má podle mě jiný záměr. Předvádět se vědomě a chtít se nad druhé vyvyšovat, případně je tím popíchnout. A to jsem ve zdejším článku nenašla. Samozřejmě, žes nám nic neudělala a ani Tě nikdo z toho neobviňuje. Tak si prosím srovnej myšlenky a nedělej ze sebe oběť. To Ti nesluší.
Hana Šimková
Jste úžasná, úžasná, úžasná. Všichni lidé níže podepsaní Vám zatleskali Je mi ovšem hodně líto, že titíž lidé, pro které píši již léta a píši optimisticky ,s nadsázkou a kouskem humoru mi přisoudili závist až do morku kostí. Jak málo jste mě poznali, když nedokážete pochopit to, co jsem chtěla říci.Od paní Švejnohové si vyprošuji, aby se za mne omlouvala Honzovi, Zuzce, Ivaně a Svátě. Nic jsem jim neudělala a neudělám. Do ústraní opravdu jít nemusíte, protože jsem odešla já. Tak tedy hodně hezkého všem a dávejte si pozor na nespravedlivá nařčení.
Jitka Caklová
Milá paní Hano, možná tak před šesti sedmi lety, kdy jsem neznala sama sebe, nebo-li to nezdárné dítě v sobě, určitě bych reagovala neadekvátně. Život každého z nás se nějak odvíjí a je krásné, ať je to tak, nebo tak, umět o svých zážitcích napsat za každé situace a Vám se to povedlo. Ze srdce Vám přeji ještě hodně společných let a srdce plné sluníček i na rozdávání, jako dosud ♥ JC ♥

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?