U příležitosti oslav Dne veteránů se na pražském Vítkově uskutečnil pietní akt, který připomněl památku vojáků bojujících v zahraničí. Oslav se zúčastnili vojáci, politici, pamětníci druhé světové války i účastníci novodobých zahraničních misí.
Ministr obrany Alexandr Vondra ocenil čtrnáct vereránů, mezi nimi ty, kdo prokázali hrdinství v druhé světové válce, i účastníky novodobých střetů. „Patřit k veteránům je stále poctou i závazkem. Snažíme se pro ně dělat víc a víc,“ zmínil Vondra.
Mezi oceněné patří například Helena Steblová, která pomohla za druhé světové války raněnému partyzánovi, za což celá její rodina skončila v koncentračním táboře. In memoriam byl vyznamenán František Král, jenž se účastnil bojů u Tobruku a později létal jako pilot britského vojenského letectva RAF. Vyznamenání Zlaté lípy předal Vondra také přednímu českému neurochirurgovi Vladimíru Benešovi, který v Ústřední vojenské nemocnici vede kliniku neurochirurgie. Z veteránů novodobých misí si kříž za zásluhy odnesla Marie Charvátová, která jako zdravotní sestra působila v misích na Balkáně nebo v Iráku.
Den válečných veteránů, který připadá na 11. listopad, se slaví po celém světě, v České republice teprve od roku 2001. Datum bylo vybráno symbolicky, protože toho dne roku 1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války. Hlavními signatáři příměří byli vrchní velitel spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger.
Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku. To má svůj původ v básni, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae, jenž sloužil na západní frontě, nedaleko belgického města Ypres. Vlčí mák jako symbol pro padlé vojáky 1. světové války poprvé použila americká profesorka a humanistka Moina Michaelová.
Česká armáda má v současnosti necelé dva tisíce veteránů z druhé světové války. Dalších 17 tisíc vojáků se účastnilo zahraničních misí.