Nejsou lidi

Maruško, děkuju. Taky jsem moc ráda, když vidím a slyším hemžení dětí ve školce a když potkávám ráno cestou z nákupu děti jdoucí do školy. To jaro pro mě bylo hodně náročné. Teď mi moc pomáhá, že můžu jezdit do Litoměřic. Za přítelem domů nemůžu, na procházky už není nejlepší počasí. Jsme ale rádi, když se nám povede aspoň ta, byť krátká. Přeji ti hezký advent.

Jsem moc ráda, že už teď vidím menší veselé děti na školním hřišti i děti, které chodí s učitelkami mateřských škol na vycházku. A v neposlední řadě jsem ráda, že potkávám i studenty, kteří místo dvou hodin tělocviku jdou na pěší turistiku se svými učiteli do zajímavé okolní přírody našeho města*

Bude líp Věruško :-)

Děkuji podruhé.

Věrko, hezky jsi své pocity poslala do éteru a my je tady s Tebou sdílíme. Určitě bude líp...

Věruško, super, Ty mne " bavíš ". Děkuji a po dlouhé době se směju.

Ano, liduprázdné město je divné město. Už aby se vše vrátilo do normálu.

Moc vám děkuji. Nijak si nezoufám, to bych vám neposílala humorné básničky. I tuhle považuji za humornou, možná trochu černě. Ale jak už jsem několikrát napsala, pociťuji čím dál víc rozdíl mezi dobrovolnou samotou a vynucenou osamělostí. A v té mi dělá radost každé vlídné slovo. I to vaše :-)

Básnička smutně vypadá, je to jen momentální nálada. Brzy se to ale změní, věřme všichni ve zlepšení.

Věro, s dovolením jsem si právě báseň okopírovala pro svou sbírku Tvých textů. Moc pěkně jsi popsala i nafotila stav kolem sebe. Snad bude brzy líp...