Krev je jedna z věcí, která spojuje celou lidskou rasu, ale spousta z nás o tom, jakou má krevní skupinu, nijak zvlášť nepřemýšlí, pokud tedy nepotřebuje transfuzi. V Japonsku má ale krevní skupina velké dopady na život, práci i lásku. Na jejím základě se posuzuje temperament a osobnost. „Jakou máte krevní skupinu?" je často klíčovou otázkou při čemkoli od seznamování až po ucházení se o místo.
Podle všeobecného přesvědčení jsou lidé s krví skupiny A citliví perfekcionisté a dobří týmoví hráči, ale přehnaně úzkostliví. Skupina 0 má pověst osob zvědavých a velkorysých, ale tvrdohlavých. Skupina AB je umělecká, ale záhadná a nevyzpytatelná, a skupina B sdružuje lidi veselé, ale excentrické, individualistické a sobecké.
Zhruba 40 procent obyvatel Japonska má krev skupiny A, 30 procent má skupinu 0, 20 procent skupinu B a zbylých deset procent je skupina AB.
Snadno se zařadit
Čtyři knihy, které popisují vlastnosti jednotlivých krevních skupin, se v zemi staly velkou vydavatelskou senzací a prodalo se jich více než pět milionů výtisků. Ranní televizní bloky, stejně jako noviny či časopisy, často zveřejňují horoskopy pro jednotlivé krevní skupiny a probírají vztahovou kompatibilitu. Mnoho seznamovacích služeb staví na krevních skupinách a také v oblíbených kreslených komiksech či počítačových hrách bývá zmínka o krevní skupině postav. Vzkvétá i celý průmysl uzpůsobených výrobků od nealkoholických nápojů přes žvýkačky, soli do koupele až po kondomy pro jednotlivé krevní skupiny.
Krevní skupiny, či přesněji krevní typy, jsou přitom jednoduše určeny proteiny v krvi. Ačkoli se vědci pravidelně snaží všeobecně zažitou víru v související povahové vlastnosti rozbít, v Japonsku se jim to příliš nedaří. Jednou z často zmiňovaných příčin je relativně jednotná a homogenní japonská společnost, kde krevní skupiny nabízejí jednoduchý rámec, jak lidi rozdělit do snadno rozpoznatelných skupin.
„Být stejný je v japonské společnosti považováno za dobré,“ řekl tlumočník Čije Kobajaši. „Ale užíváme si hledání malých rozdílů, které lidi odlišují. Na druhou stranu to ale může vést k říkání ošklivých věcí o menšinových skupinách B a AB.“
V červenci 2011 dokonce rezignoval vládní ministr pro rekonstrukci Rjú Macumoto poté, co byl kritizován za necitlivé poznámky. Vinu svedl na svou krevní skupinu. „Rád bych se omluvil za urážku lidí v oblastech postižených zemětřesením. Myslím, že jsem byl emočně blízko obětem, ale nenašel jsem správná slova a mé poznámky byly příliš tvrdé. Mám krevní skupinu B, což znamená, že jsem nedůtklivý a zbrklý.“
Válka, sport i výroba
Systém krevních skupin objevil teprve v roce 1901 rakouský vědec Karl Landsteiner. Jeho práce, za niž získal Nobelovu cenu, umožnila identifikaci různých krevních skupin a otevřela tak cestu pro bezpečné provádění transfuzí.
V meziválečných letech se ovšem jeho výzkum stal oporou pro teoretiky na poli eugeniky a nacisté ho zneužili k prohloubení svých idejí rasové nadřazenosti. Ve 30. letech se ho chopila také japonská militaristická vláda, aby lépe cvičila vojáky, a během druhé světové války údajně císařská armáda vytvářela bojové skupiny podle krevních typů.
Víra v odlišnosti povah podle krevních skupin se v současnosti v Japonsku projevuje mnoha nezvyklými způsoby. Ženský softbalový tým, který pro Japonsko vybojoval zlato na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008, údajně využil krevních skupin k uzpůsobení tréninku pro každou z hráček. Některé místní školky přijaly metody výuky dětí podle krevních skupin a dokonce i velké firmy údajně na jejich základě rozhodují o přidělování úkolů či postů.
V roce 1990 list Asahi Daily napsal, že firma Mitsubishi Electronics oznámila vytvoření týmu složeného výhradně ze zaměstnanců s krví skupiny AB s ohledem na jejich "schopnost plánovat".
