FOTO: autor

Glosa o citátech

13. 4. 2020

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.1 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 16.4.2020 07:36

Citáty vedou k zamyšlení, staré i někdy novější. Ty nejstarší jsou nadčasové. I pořekadla, lidová rčení v sobě prostými slovy skrývají moudrá.

Jan Zelenka 15.4.2020 23:33

Děkuji za návštěvu a vaše slova.

Martina Růžičková 15.4.2020 19:49

Zajímavé srovnání myšlenek z Bible a současného života. Jazyk Bible kralické je vskutku krásný.

Věra Ježková 13.4.2020 14:48

Jendo, protrápil ses ke skvělému výsledku. Děkuji. Víš, že velice obdivuji tvé znalosti a schopnost je srozumitelně a poutavě zprostředkovat čtenáři. I to, že naše mailová výměna citátů mě baví a obohacuje. Úvodní fotka je moc hezká.

Zuzana Pivcová 13.4.2020 11:42

Líbí se mi, když v některých knihách je každá kapitola uvozena citátem, který už nám dopředu naznačuje, čeho se bude tématika týkat. Mám ráda moudra s platností nadčasovou, a nemusím výroky některých tzv. celebrit. Díky za hezký článek.

František Matoušek 13.4.2020 10:58

Hm...k zamyšlení. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá