Foto autorka

Fotoreportáž: Rozkvetlý duben

17. 4. 2020

Dubnová pranostika odpovídá březnu, že ještě tam budem. Tím jsou myšlena kamna, ale letošní dubnové počasí to vyvrací v míře nejvyšší. Nejen, že je slunce na nebi od sedmé do sedmé, ale to nebe je od božího rána modré.

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(4.9 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lenka Hudečková 19.4.2020 10:44

Nadi, nejem, že se Ti podařily krásné mraky, ale i rozkvetlé stromy, květiny, a dokonce vám tam kvete i červené srdce na stromě, co bys chtěla víc??? Jinak u nás od večera konečně jemně prší, snad po měsíci sucha, tak jsem moc ráda. Krásné Nadi.

Blanka Macháčková 19.4.2020 08:30

I když máš fotky opět moc hezké a udělají radost, je to jaro letos takové smutnější. Už aby bylo veselo.

Marie Novotná 18.4.2020 19:53

Rozkvetlá země.Jaro na každém kroku.Super foto.

Alena Tollarová 18.4.2020 19:18

Někdo napíchl na větvičku srdíčko? To se mi líbí.

Jitka Hašková 17.4.2020 20:04

Děkuji za krásnou procházku. Alespoň ve fotkách, když nemohu ve skutečnosti.

Marie Seitlová 17.4.2020 20:04

Krásné fotky jarní přírody.

Eliška Murasová 17.4.2020 18:36

Jo Nadi, je to radost, jak všechno kolem kvete, užila sis to!

Anna Potůčková 17.4.2020 18:03

Nadi díky za krásné fotky - jaro je krásné i přesto, že je karanténa. Příroda ji nemá a to je moc dobře! Tvé fotky mám moc ráda!!!

Alena Vávrová 17.4.2020 14:47

Příroda si jede po svém a dýchá z toho takový poklid a naděje. Hezky jsi to zachytila, dík.

Naděžda Špásová 17.4.2020 12:13

Děkuji za vaše příspěvky, mám radost a vážím si toho. N(◕ᴗ◕✿)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá