Ilustrační foto :pixabay. com

Můj náhled na období "Pozastavení se"

20. 4. 2020

Můj příběh

Autor: Danuše D'Engeli

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 20.4.2020 09:26

Ten můj je stejný, jen k tomu nepotřebuji Bibli. ♥ "Každému, co jeho jest." Marcus Tullius Cicero

Zuzana Pivcová 20.4.2020 09:24

Ano, jsme tu jen příchozí a hosté, ale i na návštěvě bychom se měli chovat slušně a s vděčností. Moc hezké a velmi vnímavé, Danuško, děkuji.

Dana Puchalská 20.4.2020 09:24

Moc hezké čtení. Děkuji.

Jitka Hašková 20.4.2020 09:04

Danuše, to jsi vystihla krásně a stručně. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Straka a kuřecí polévka

Koupila jsem kuřecí maso na polévku. Kůžičku jsem stáhla a nechala osmahnout na pánvi. Vím, že se to nemá, že je to nezdravé – ale když je to taková dobrota! A jednou za čas…

Věra Ježková

Lenost, která mohla mít fatální následky

Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i ohrnují nos. Je to krásná země plná nádherné přírody a příjemných, přátelských lidí. Hlavně se s nimi domluvíme bez výuky cizího jazyka a jsme si navzájem blízcí.

Jindřich Berka

Zápisník starého muže: Co se mohlo stát, ale nestalo

Místní pivovar má už dlouhou tradici a patří mezi ty velké a významnější. Velké určitě, aspoň co do…

Zdeněk Folvarčný

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá