Jaká je nyní situace v ordinacích praktických lékařů či specialistů, které navštěvují starší pacienti – jsou bezpečnostní opatření z hlediska nákazy koronavirem dostatečná?
Pandemie nás všechny zastihla více či méně nepřipravené. Situaci bohužel podcenili i ti, kdo přípravu na podobné mimořádné situace mají přímo v náplni své práce. Opakovaná ujišťování ministra zdravotnictví Vojtěcha, že zdravotníci jsou údajně dostatečně vybavení potřebnými osobními ochrannými prostředky, se ani dnes nezakládají na pravdě. Většina zdravotníků stále pracuje v naprosto nevyhovujících podmínkách. Důsledkem toho je prudce rostoucí počet nakažených v našich řadách. Do 19. 4. 2020 se infekcí Covid-19 nakazilo 143 lékařů, 297 zdravotních sester, z nichž bohužel dvě v souvislostí s infekcí zemřely, 17 laborantů a 235 ostatních zdravotníků. Celkem 690 nakažených zdravotníků představuje více než 10 % z celkového počtu z 6 700 potvrzených případů.
Před deseti dny jste psal otevřený dopis šéfovi Ústředního krizového štábu a ministru vnitra Janu Hamáčkovi otevřený dopis, v němž varujete před diskutovaným „promořením“ obyvatelstva a upozorňoval jste, že v ordinacích lékařů stále není dostatek ochranných prostředků. Je už nyní situace lepší?
Problém proměřování populace nesouvisí ani tak s vybavením zdravotníků ochrannými prostředky jako s karanténními opatřeními a disciplínou při jejich dodržování. Neexistuje žádný příklad země, která by zvládla „přirozené promoření populace“ bez obrovských ztrát na lidských životech. Právě naopak. Příklady explozivního nárůstu nemocných a mrtvých v Itálii a ve Španělsku, tedy v zemích, na které epidemie udeřila takřka bez varování, jsou dostatečným mementem. Poučením však může být také kritická situace v USA, kde Trumpova administrativa zareagovala pozdě, nebo ve Velké Británii, jejíž vláda vedená nezodpovědným premiérem Johnsonem závažnost infekce z počátku bagatelizovala.
Rozvolňování protiepidemických opatření by měla předcházet především odborná diskuse a účelnost případných změn musí být podložena důkazy. Slibovaná chytrá karanténa stále nefunguje a provedena nebyla ani studie, která by prozkoumala, jaké procento obyvatel infekci prodělalo. To je znepokojivé. Špatné rozhodnutí totiž může způsobit explozivní nárůst počtu nemocných a znamenat pak prakticky rozsudek smrti pro desítky tisíc našich spoluobčanů a pro stovky zdravotníků, kteří se snaží ze všech sil pomáhat nemocným. Ekonomické aspekty krize jsou jistě důležité, ale zdraví a životy mají cenu vyšší.
Současné chaotické rozvolňování opatření, díky kterým se u nás zatím daří udržovat počet nemocných ve zvládnutelných mezích, mi způsobuje nepříjemné mrazení v zádech, stejně tak jako nedisciplinovanost některých lidí, kteří na veřejnosti bezohledně sundávají roušky jen proto, aby mohli kouřit, popíjet alkohol nebo běhat, jezdit na kolech či si jen hrát. Doufám, že se nám to nevymstí.
Lidé ve vyšším věku byli zvyklí pravidelně navštěvovat své praktické lékaře. Jak to nyní v ordinacích vypadá, jsou ordinace prázdné, využívají lidé možností e-receptů či konzultací po telefonu?
Ordinace samozřejmě zcela prázdné nejsou. Většina pacientů je však disciplinovaných a případné návštěvy u svého lékaře si tedy dopředu domlouvají telefonem. Pokud jsou pacienti ve stabilizovaném stavu bez nových obtíží, může plánovanou návštěvu u lékaře dočasně nahradit telefonický rozhovor s tím, že řádná kontrola se odloží na dobu, až současná krize odezní. Zejména staří lidé by neměli bez vážného důvodu vycházet z domova. Pokud mají pacienti, či alespoň jejich příbuzní, chytrý telefon, můžeme jim jeho prostřednictvím zaslat i předpis na léky.
Co byste radil starším lidem, kteří pociťují nějaký zdravotní problém, ale opravdu se nákazy koronavirem bojí. Jak se mají zachovat? Jak rozpoznat zdravotní riziko, resp. tu hranici mezi obavami z nemoci covid-19 a nějakých jiných závažných zdravotních rizik?
Stále platí doporučení České lékařské komory, že pacienti by měli svého lékaře nejprve kontaktovat telefonem a teprve po takové konzultaci si domluvit vyšetření na stanovený čas, aby se v čekárně zbytečně nepotkávali s dalšími lidmi.
Nejsou podle vás telefonní konzultace s lékařem pro pacienta nebezpečné? Může lékař vyhodnotit diagnózu na základě telefonního hovoru?
Současná situace naplno prokázala, jak důležité je, aby každý pacient měl své lékaře, kteří ho znají, mají k dispozici jeho zdravotní dokumentaci a mohou se tedy i po telefonu snáze rozhodovat. Telefonická konzultace samozřejmě nemůže vyšetření u lékaře plně nahradit. Ostatně to nedokážou žádné metody tolik propagovaného eHealth. Žijeme zkrátka v nouzovém stavu a je jasné, že takto mimořádným způsobem nemůže zdravotnictví fungovat příliš dlouho. Zatím to však musíme vydržet. Nemocný lékař, zdravotní sestra či laborant, ti nikomu nepomohou. Pokud bychom nechali zdravotnictví zkolabovat pod náporem nemocných s koronavirem a pokud by nám onemocněly tisíce zdravotníků, pak by nemocní s jinými chorobami nedostali péči vůbec žádnou. Tomu musíme za každou cenu zabránit.
Informací o tom, jak se chránit v době pandemie, bylo uvedeno v médiích mnoho. Ale přeci jen, jaké je vaše doporučení pro seniory?
Tím nejdůležitějším je zůstávat doma, nikam zbytečně nechodit a vyhýbat se setkávání s ostatními lidmi. Bohužel to platí i pro rodinné příslušníky, pokud s nimi nežijete ve společné domácnosti. Stále platí to, že pokud máme své dědečky a babičky opravdu rádi, pak jim musíme pomáhat takovým způsobem, abychom snížili riziko možného přenosu infekce na minimum. Musíme to vydržet.
