FOTO: autorka

V dnešní době

28. 4. 2020

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.2 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Helenka Vambleki 30.4.2020 19:40

Dnešní doba už zítra bude včerejší doba :-)

Martina Růžičková 29.4.2020 21:08

Věro, bezva zamyšlení. Snad bude brzy z této současné "dnešní doby" jen nepříjemná vzpomínka.

Věra Ježková 29.4.2020 10:06

Děkuji podruhé. :-)

Květuše Pinkasová 29.4.2020 08:30

Dnešní době a každé budoucí dnešní době přeji aby v ní byli všichni a všechno zdravé...

Soňa Prachfeldová 29.4.2020 07:51

Dnešní doba, zajímavý výraz, když se nad tím zamyslíme. Také odejde a budeme říkat tehdy, to byla doba jak jsme se báli toho víru. Už aby dnešní doba uplynula a my nastoupili do následné zdravější.

Anna Potůčková 28.4.2020 20:44

Krátký článek o dnešní době. Když doba je složitá, nemusí být složitý článek. Krátké články mám nejraději. Máme složitou dobu, ale snad přijde doba, která se nám všem bude líbit a budeme více spokojení než nespokojení a v nejistotě co bude dál......

Jitka Hašková 28.4.2020 18:39

Vždycky lidé říkali "dnešní doba je složitá". Pamatuji to celý život a myslím si, že byly horší časy.

Dana Puchalská 28.4.2020 18:14

Věrko, každá doba má svoje plusy i mínusy. Ano, i já si občas říkám, že někdy v loni bylo i líp. Určitě víš, co tom myslím. Ale život jde dál a určitě se to zase zklidní.

Jana Šenbergerová 28.4.2020 18:06

Dnešní doba je pro mě tady a teď. Jinou nemám, proto ji přijímám se vším, co mi přináší. Nemohu napsat, že se mi vždy líbí, ale vždy mi přinese něco užitečného. Přestože řeka vypadá stejně, stále se mění. Podobné je to s životem.

Věra Ježková 28.4.2020 17:21

Děkuji vám za zajímavé komentáře a hvězdičky. "Carpe diem" jsem neměla na mysli. Borku, nechápu - ani jako vtip.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá