Foto: autorka

Život v ruině

29. 4. 2020

Můj příběh

Autor: Hana Šimková

Hodnocení:

(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 30.4.2020 16:37

Co by mnozí za takovou ruinu dali! Ani by nemusela být chráněná. Zdá se, že na zub času zapomněli. Ať se vám tam přesto dobře bydlí a brambory zdárně rostou.

Hana Šimková 30.4.2020 15:19

Zdenko já bych moc ráda .ale nefunguje mi foťák. Budu to ale ještě zkoušet

Zdenka Soukupová 30.4.2020 13:43

Hanko, a kdyby to bylo možné, ráda bych viděla fotku toho bramborového lánu. A budeš na sklizeň organizovat brigádu?

Eliška Murasová 30.4.2020 11:29

Hano, je vidět, že máte svoji ruinu ráda a nechybí vám humor. Ať se daří Vám i bramborům!

Alena Vávrová 30.4.2020 09:39

Hani, náhodou třeba pro mě je to moc zajímavé, že žiješ v takovém vzácném domě, byť vypadá jako ruina... A těším se, že nám napíšeš, jak rostou brambory. Nezapomeň je přihrnovat ;-).

Alena Tollarová 30.4.2020 08:24

Ruina, neruina, hlavně když je uvnitř útulná! Těším se na další bramborové reportáže. ..

Martina Růžičková 29.4.2020 20:38

Dobrý den, Váš článek mně připomněl bramboru, kterou jsme se synem kdysi pěstovali v kořenáči na balkóně. Urodilo se nám plno maličkých brambůrek. Byl z nich oběd pro celou rodinu. Tak Vám přeji také bohatou úrodu. Až se políčko zazelená, tak určitě také zkrášlí okolí vzácné ruiny, o které tak hezky píšete :-).

Eva Mužíková 29.4.2020 18:37

Hanko, tak to Tě chválím, stala se z Tebe pěstitelka. Tak ať " rostou" k radosti...

Hana Šimková 29.4.2020 18:15

Já doufám, že zruinované nebudou a že vůbec nějaké sklidím.

Hana Šimková 29.4.2020 17:15

Zdení s radostí hlásím, že brambory vypustily malé lístečky

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková