Jaro pod Troskami aneb Když v ráji pršelo
Foto: autorka

Jaro pod Troskami aneb Když v ráji pršelo

5. 5. 2020

Přírodní rezervace Podtrosecká údolí v blízkosti hradu Trosky je součástí chráněné krajinné oblasti Český ráj. Na ploše 143,4 ha tu tvoří kaňonovitá údolí, pískovcové skály, soustava rybníků, meandrující potoky, louky a mokřady obdivuhodné přírodní území, které je domovem vzácných rostlin i živočichů. Prochází tudy značené cesty i cyklostezky, takže je též vyhledávaným turistickým cílem.

Objevili jsme s manželem tento krásný kout Českého ráje před několika lety a hned napoprvé nás okouzlil.  Bylo právě jaro, podél rybníků a cest kvetly ovocné stromy, blatouchy, sasanky, fialky a prvosenky. Od té doby se snažíme každé jaro údolí navštívit. Letos jsme se báli, že se nám výlet vzhledem k situaci nepodaří, ale nakonec jsme první květnovou sobotu mohli vyrazit. Navíc se ochladilo, slunečné počasí posledních dnů nahradily mraky, takže jsme zadoufali, že údolí nebudou přeplněna turisty, a my nebudeme muset většinu času funět přes roušky.

Zaparkovali jsme v malé vesničce Tachov a za ní sestoupili po strmé a po nočním dešti kluzké stezce k rybníku Vidlák. Stejnojmenná restaurace byla zavřená, ale na parkovišti fungoval stánek, kolem kterého se vytvořila skupinka lidí. Rychle jsme zahnuli na pěšinu vedoucí k Věžickému údolí. Tady se již vyplnil náš předpoklad o malém počtu návštěvníků, takže jsme mohli na většinu času sejmout roušky a svobodně dýchat voňavý vlhký vzduch. Jako alergici jsme navíc ocenili, že noční déšť spláchl pyl, který teď lemoval kaluže. Míjeli jsme mokřady, svěže zelené louky, meandrující potůčky a lesem porostlé stráně s pískovcovými skalisky, které údolí obklopují. Po několika kilometrech jsme již mohli obdivovat odrazy skal na hladině kouzelného rybníka Věžák, který si zahrál ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Minuli jsme několik malebných chalup a cesta nás vedla dál kolem potoka Jordánka až k rozcestí U Přibyla, kde jsme zvolili cestu k Podsemínskému mlýnu. Tento mlýn z 16. století nechal mlynář Skála v roce 1937 zmodernizovat a nainstaloval v něm dokonce Francisovu turbínu. V blízkosti mlýna vede přes Žehrovku starobylý kamenný most, který je sice kulturní památkou, ale bohužel v neutěšeném stavu. Kolem zdejšího rybníka jsme pokračovali po pěšině lemované zleva skalami, mezi kterými jsme občas zahlédli srub přilepený ke skále. Obloha se zatáhla a začalo krápat. Vytáhla jsem pláštěnku a radovala se, že nám nebesa opět posílají trošku vláhy. Manžel, který pláštěnky nerad, a tudíž si ji nezabalil, konstatoval, že jeho větrovka to jistí. Za chvíli ale spustil déšť tak vydatný, že i on znejistěl. Měl velké štěstí, protože jsme tou dobou zrovna dorazili do Nebákova, kde jsme se schovali pod stříškou stodoly. Strávili jsme tam asi 20 minut, ve kterých začínalo být navlhlému manželovi chladno, takže silně litoval, že restaurace je v tomto čase mimo provoz, auto daleko a pláštěnka doma ve skříni. Pak ale začal déšť ustávat a my se zahřáli výstupem do kopce nad rybník Nebákov. Po chvíli jsme vyšli na planinu, odkud jsme již mohli obdivovat věže hradu Trosky, po dešti nádherně nasvícené sluníčkem, které pak usušilo i mého muže. Po silničce s rozkvetlými jabloněmi jsme pak přes vesnici Troskovice došli do Tachova k autu a nadšení krásným výletem a s foťákem plným obrázků jsme se vydali k domovu.

Celá trasa měří cca 10 km a máte-li chuť, můžete si ji projít na připojených fotkách.

 

 

cestování
Hodnocení:
(4.9 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Antonín Nebuželský
Znám. Od mládí jsem tam jezdil. Na čundry s klukama, později s manželkou a dětmi. Nejdřív vlakem do Borku, později na motorce, autem, ale tu trasu Vidlák, Věžák, Nebák, i ten kopec nakonec, jsem šel mnohokrát. Budu to muset ještě aspoň jednou zkusit. Díky za článek :-)
Alena Tollarová
Abych pravdu řekla, tak já mám chuť si cestu projít nejen na fotkách, ale ve skutečnosti. Krásný kraj Českého ráje bych ráda poznala mnohem víc, ale chtělo by to asi nějaký penzionek. Cesta tam vlakem a autobusem je pro mě dost náročná na čas.
Anna Potůčková
Nikdy jsem tu nebyla, kraj neznám a proto jsem se alespoň moc ráda podívala na fotky. Hezká procházka!
Marie Seitlová
V tomto kraji jsem byla 2x, je moc zajímavý a krásný. Moc se mi líbí fotky.
Dana Puchalská
Martino. Děkuji za článek o krásném výletu do krásného kraje, který byl korunován ještě krásnějšími fotografiemi.
Eva Mužíková
Martino, tak tohle je jeden z mála koutů naší zemičky, který dobře znám. Dík za připomenutí krásnými fotkami a vyprávěním...
Marie Faldynová
Díky za krásné obrázky z kraje, který znám, ale dnes bydlím daleko. "A když začne pršet, zmokneme, na sluníčku zase uschneme"
Naděžda Špásová
Martino, moc hezká procházka i fotky. Tímto krajem jsem vždycky jen projížděla, snad se tam někdy dostaneme. :-)
Vladislava Dejmková
Moc děkuji za připomenutí míst, které mám též ráda. Dostanu se tam ale jen málokdy, tak si ráda zavzpomínám nad fotkami. Je to krásný kraj. Nejvíc se mi líbí fotka Trosek s rozkvetlým stromem.
Věra Ježková
Martino, umíš se dívat, viděné krásně vyfotit i o něm hezky napsat. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.