Foto: autorka

Všichni jsme jednou byli dětmi aneb moje knížka "Dana dětem"

7. 5. 2020

Můj příběh

Autor: Danuše D'Engeli

Hodnocení:

(4.9 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Libor Farský 15.5.2020 10:26

Danuško, kde je možné tu knížku koupit? Já se také o něco podobného pokouším.

Danka Rotyková 9.5.2020 10:38

Dano, Danuše, Dani .... moc hezky jste to napsala. Obdivuji vaši vitalitu a činnost.

Soňa Prachfeldová 8.5.2020 20:48

Danuško, dokážeš překvapovat, co píšeš o dětech, je velká pravda, ted6 si prožívám tu čistou dětskou dušičku s mým tříletým vnoučkem a jsou to úžasné chvíle. Malý človíček, velký zázrak.

Hana Práglová 8.5.2020 06:43

Omlouvám se za hvězdičku.Klikla jsem,aniž bych chtěla!

Hana Práglová 8.5.2020 06:42

Danuš,taky blahopřeji k nelehké praci,jakou je vydání knihy.Určitě se bude čtenářům líbit. Třeba budu mít také štěstí a přečtu si ji.S radostí.

Helenka Vambleki 8.5.2020 06:35

Blahopřeji ke knížce! Protože sama taky vydávám, o to více počin oceňuji, protože vydat knížku rozhodně není výdělečná činnost, jak se mnoho lidí domnívá. Doufám, že se mi poštěstí si ji přečíst. Na téma dětství se moc těším, každý jsme ve skrytu duše stále tím dítětem, které objevuje svět.

Oldřiška Šálková 7.5.2020 23:08

Danuško moc blahopřeji ke knize, je možno ji zakoupit ? Jsem babičkou 5 vnuček, všem ráda čtu a ony rády poslouchají. Děkuji předem za info, zda je možno zakoupit a přeji pěkné dny .

Eliška Murasová 7.5.2020 15:40

Dano, blahopřeji ke knize, vnímám Vás celou dobu tady jako nesmírně hodného, čistého člověka. Všichni si v sobě celý život nosíme své vnitřní dítě.

Alena Várošová 7.5.2020 15:28

Danuše,srdečně gratuluji ke knížce.At všem malým i těm větším dětem přináší pobavení a radost.

Věra Lišková 7.5.2020 15:10

Blahopřeji ke knize, až bude příležitost, koupím jí vnučce.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá