Fanatický boj až do konce
Ilustrační foto: cs.wikipedia.org

Fanatický boj až do konce

7. 5. 2020

U příležitosti 75. výročí osvobození naší vlasti a kapitulace Německa si dovoluji přispět k těmto dějinným událostem článkem opírajícím se bezvýhradně o původní německou dokumentaci, uloženou ve Vojenském ústředním archivu v Praze.

Po smrti Hitlera, prezentované oficiálně jako hrdinná smrt v boji, se stal podle jeho poslední vůle z 29. 4. 1945 jeho nástupcem viceadmirál Karl Dönitz. V té době zbývaly tzv. Třetí říši už jen poslední dny existence. A přesto se ještě velení ze všech sil snažilo posílit bojovou morálku totálně zničené německé armády. U všech útvarů byly zřízeny funkce nacionálně-socialistických vedoucích, tedy jakýchsi politruků, kteří ve svém fanatismu vyzývali své spolubojovníky k boji na život a na smrt. Zatímco na začátku války bojovala německá armáda s vidinou světového vítězství své nadřazené rasy, pro kterou budou méněcenné národy otročit, nyní se stal posledním pokusem o zvrat ve válce strašák bolševismu. Zůstávalo dilema, zda padnout nebo se dostat do zajetí, kde právě tak čekala jen smrt. Zdůrazňovala se hrozba vyvraždění celého německého národa, jeho žen a dětí, bolševickými hordami. I přes tuto fanatickou rétoriku se množily případy dezerce a odmítnutí poslušnosti, za něž byli vojáci jako zrádci zastřeleni. Zoufalý pokus vyvolat pocit vlasteneckého boje a nepřiznat do poslední chvíle totální porážku nevyšel.

Skupina Armád Střed se dostala na naše území v závěru války po bojích ve Slezsku. Její štáb v čele s vrchním polním maršálem Schörnerem se nastěhoval do východočeských lázní Velichovky. Za velitelem sem přijížděli na jednání státní ministr K. H. Frank i generál Vlasov. Zde se Schörner také dozvěděl od zástupců americké mise o kapitulaci Německa.

Za nejcennější svědecký materiál z konce války lze považovat bleskovou korespondenci mezi velitelem Skupiny Armád Střed a Vojenským zplnomocněncem gen.Toussaintem se sídlem v Praze. Zvlášť zajímavé jsou dokumenty vypovídající o odlišném postoji Němců k Angloameričanům a Rusům a o závěrečných bojích.

Již 4. 5. je vydán rozkaz, že boj proti Angličanům a Američanům se má vést jen tehdy, jestliže budou bránit v provádění boje proti bolševikům. Jinak však už podle viceadmirála Dönitze ztratil boj proti Američanům smysl. Nebude se klást odpor úmyslu Američanů postoupit až k linii Vltava-Labe. Američané nechají německé obyvatelstvo volně přejít do říše, na tom se obě velitelství dohodla. Je tedy otázka, jak to bylo s osvobozením Plzně. Bojovalo se tam či nikoliv?

7. 5. ve 2,30 hod. je odeslána depeše pro posádky v Praze, že se mají přednostně odstraňovat barikády, otevřít tankové zátarasy k umožnění průjezdu, zprovoznit a zajistit železnice. Čili - německá armáda se chystá opustit Prahu nebo jí projít směrem do amerického zajetí, už se takřka nebojuje.

7. 5. v 15 hod. popírá velení Skupiny Armád Střed  zprávu, že má říšská vláda v úmyslu nabídnout celkovou kapitulaci Angloameričanům i Sovětskému svazu.  Věrni rozkazům viceadmirála Dönitze vedou boj proti Východu dál, naproti tomu boj proti Západu je ukončen. Kapitulace vůči bolševikům nepřipadne v úvahu nikdy, to by znamenalo zkázu Německa.

8. 5. zaznívá poslední zpráva, že úplná kapitulace není pravdivá. Se Spojenci byl dohodnut výhradně klid zbraní od 9. května 1945, 24 hod.
Ve skutečnosti je po válce!

 

2. světová válka historie
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Zuzko dík za velmi zajímavý a z mého pohledu objektivní článek o událostech okolo ukončení bojů v roce 1945
Anna Potůčková
Zuzko díky, čím více informací o historii tím lépe - některé věci jsem já nevěděla!
Zuzana Pivcová
Osobně podle poznatků z různé dokumentace si myslím, že napřed chtěli Němci Prahu jen opustit a zachovat ji. Považovali ji totiž odjakživa na základě určitých etap společných dějin za německé město a památky za svoje. Jistě vsázeli na domluvu se západními spojenci. Vypuknutí povstání je zaskočilo a napřed ho chtěli jen potlačit. Když se to nedařilo, nastoupila msta. Tak, jak to vyhlásil Hitler v tzv. Totální válce. Při ústupu zničit vše, aby nepříteli nezůstalo nic. Teprve tehdy se prvně objevil rozkaz (když hořela Staroměstská radnice), že "celé to hnízdo musí shořet".
Hana Nováková
Díky Zuzko, nejen konec války, ale celou válečnou dobu II. světové války je nutné pro dnešní generaci připomínat, neboť se objevutí ti, kteří se zase snaží překroutit dějiny, vyzdvihovat třeba Vlasovce, zpochbňovat vyhlazovací tábory smrti a další. Přeci tolik miliónů včetně občanů naší země stojí za to, abychom i dnes jim třeba jen vzpomínkou poděkovali, že obětovali to nejcennější co měli - život, za vítězství nad hitlerovským Německem. Byla to, doufám nejkrutější válka, kterou svět zažíl a doufám, že i poslední...
ivana kosťunová
Zuzko, skvělé. Takhle vypadají relevantní informace .

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.