Je ve víně pravda?

A mně když někdo řekne, že dobře vypadám, řeknu: No jo, když už nejsem, tak musím aspoň ještě vypadat...

No jo, pravda je ošemetná věc a když někomu řekneš ošklivou pravdu nemůžeš ji vzít zpátky..

Hani, hezké zamyšlení. Ovšem je také možné, že po vypití určitého množství vína tu svoji pravdu druhému řeknu, což bych jinak neudělala. A malér je tu. :-)

Proto mi teď asi víno nějak nechutná. Možná je za tím obava, abych tam nenašla pravdu. Nebo už jsem ji našla, proto ji nepotřebuji hledat ve víně. Nebo ... Vy jste pěkná šprýmařka, Hanko. :-)

Mám jinou odpověď na to, když mi někdo řekne, že dobře vypadám. Vždycky se na něj usměju a řeknu: "Řekni mi to ještě jednou, prosím..." Dotyčný bývá dost překvapen a podruhé to spíš vykoktá. A pak se s chutí zařehtáme oba. A neřešíme, jestli je to pravda.

Hani, vzpomněla jsem si na někdejší výrok jednoho spolužáka, který řekl: Tak dlouho jsem hledal ve víně pravdu, až jsem pak musel lhát, že nejsem opilý....... Mně sice víno nárazově chutná, když je kvalitní, ale zároveň je to něco, co snadno oželím. Ten výrok, že je ve víně pravda, zřejmě souvisí s tín, že se člověk po požití alkoholu víc odváže a ztratí zábrany před něčím, co by běžně neřekl nebo neudělal. S vyřčením pravdy za všech okolností to není jednoduché. Pro mě je někdy lepší (s ohledem na druhého), než říct lež, neříct lépe nic.

Dříve jsem nevěděla jak správně zareagovat na větu "vypadáš dobře" od lidí, kteří mě dlouho nepotkali. Přitroublé chichotání už mi nesluší a tak někdy odpovím: "děkuji, také mám doma zrcadlo." :-)