Výlet na Komárku

Nadi díky Tvému článku a hezkými fotkami jsem uviděla kousek naší krásné České vlasti. Sice jen virtuálně ale přece. Nebyla jsem tam zatím nikdy

S Komáří vížkou jsem se vrátila do mládí, kdy jsem tam byla jednou s jedním na rande.

Nadičko, zase jsem díky Tobě poznala kus krásného kraje. Mám ráda pestrost fotodokumentce, jako je tato. Příroda, pejsci, koníci, známá tvář Petra a hezký slovní doprovod. Jen tak dál...

Výlet na Komáží vížku je moc prima. Byla jsme tam loni nebo předloni s mladými, děti si jízdu nejdelší sedačkovou lanovkou u nás patřičně užily. A já vlastně taky, mám lanovky ráda. Rozhled na naši stranu bohužel asi bývá zamžený většinou, aspoň myslím. Někdy bych si to ráda dala znovu.

Naďo, dík. Na to jsem se moc těšila, že se s vámi po delší době zase mrknu na Komáří vížku. V Krupce žije můj ml. brácha. Byli/a jsem tam mockrát, i na všech vzpomínaných místech.

Dkuji, Naďo, za hezký článek o místech, která důvěrně znám...my jsme chodívali pěšky z Krupky až nahoru (asi v polovině je zkratka, takže se nemusíte trmácet po silnici, zato do obstojného kopce). Nazpátek pak obvykle lanovkou do Bohosudova. Pokud jsme jeli obráceně, tedy nejdřív nahoru, protože teta tam měla chalupu, mívala jsem neodolatelnou chuť vždycky seskočit z lanovky, protože v určitém místě byla lanovka docela nízko a my bychom si zkrátili podstatně cestu a nemuseli se vracet...naštěstí jsme to nikdy nezkusili, protože to mohlo skončit třeba zlomenou nohou :-))

Úspěšný výlet jsi zdokumentovala moc hezky. Díky, Naďo. Ještě zareaguji na poznámku, jak vám během let zastínily stromy výhled. My to máme i tady u paneláku. Když jdu zadním vchodem, míjím borovici, kterou řidič při mém stěhování málem s Avií vyvrátil. Jenže je to už 27 let....:-D