Snacha a tchyně. Vztah, který bývá i přátelský
Ilustrační foto: ingimage.com

Snacha a tchyně. Vztah, který bývá i přátelský

21. 5. 2020

Tchyně je mou nejlepší kamarádkou. Velmi mně pomáhá. Mám s tchyní lepší vztah než s vlastní mámou. Syn si našel skvělou nevěstu, moc si s ní rozumím. Se snachou jsme přítelkyně. Ano, i takové věty zní, když přijde řeč na vztah mezi tchyněmi a snachami.

Jeden z největších mýtů týkajících se mezilidských vztahů je ten, že vztah mezi tchyněmi a snachami bývá vždy mizerný. Velmi často bývá označován za přímo nepřátelský, založen na nedůvěře, rivalitě, vytváření si naschválů. Takové vztahy v rodinách jsou časté, mnohé maminky se nedovedou srovnat s tím, že jejich synáček už není jejich synáček, ale je manželem té divné cizí ženské, která dělá všechno jinak, než jak bývalo v jejich rodině zvykem. A mnohé snachy se nedovedou vypořádat s tím, že jejich muž má stále pevné pouto s tou divnou paní, která je jeho mámou a proto má pocit, že má právo neustále mu ovlivňovat život. Ovšem vedle žen s těmito postoji je spousta těch, které považují to, že se potkaly v pozici tchyně a snachy ze jednu z nejlepších situací, které je v životě potkaly.

„Lidé z mého okolí tomu nevěří, tak o tom moc nemluvím, ale já jsem v přítelkyni mého syna našla dceru, po které jsem vždy toužila,“ vypráví devětapadesátiletá Monika. Její syn žije s dívkou, která pochází z rodiny, ve které nebyly moc kvalitní vztahy. „Její táta pil, opustil je, když byla malá. Její máma to moc nezvládala, pila také, později se i léčila na psychiatrii, měnila partnery. Ta dívka odešla z domova hned, když jí bylo čtrnáct. Žila na internátě a v podstatě nepoznala klasický domov. Zpočátku, když mi to syn vyprávěl, jsem měla obavy, že nebude schopna normálních rodinných vztahů. Jenže ona mi po čase řekla, že ve mně našla mámu. Dojalo mě to a zároveň cítím, že to není jen fráze či vypočítavost. Prostě jsme si sedly. Smějeme se spolu, často si voláme, vyrážíme na nákupy. A protože se synem plánují na léto svatbu, jsem asi ta nejšťastnější tchyně na světě,“ říká Monika.

Kamarádky jí říkají: Jen počkej, ona se po svatbě změní, idyla skončí, vztah tchyně a snachy nikdy perfektně nefunguje, vždy v něm něco skřípe.

Psychologové označují vztah mezi tchyní a snachou za nejkomplikovanější vztahový model a často se píše o tom, že nefunguje.

Jenže on někdy funguje a je to zpravidla z těchto důvodů.

Ty dvě ženy si prostě sedly. Je to něco mezi nebem a zemí, podobná situace, jako když se dvě ženy náhodně setkají a hned cítí, že si mají co říct, že mají podobné životní postoje, podobný vkus, tedy, že z nich budou kamarádky.

Ty dvě ženy jsou moudré. Dokážou přejít malé i větší problémy, protože vědí, že obě mají rády stejného člověka a chtějí jemu i sobě udělat život hezký. Jedna ho miluje jako partnerka, druhá jako máma a obě k tomuto faktu nepřistupují jako rivalky, ale jako spolupracovnice.

„Nejdůležitější je dokázat zacházet s emocemi. Zpracovat v sobě případnou hořkost ze situací, kdy že žena cítila zraněná, odmítnutá, nedoceněná. To platí pro snachy i pro tchyně, protože v tomto vztahu k takovým situacím dříve či později dochází,“ říká psycholog Pavel Rataj.

Podstatné je nenechat se takovými emocemi pohltit.

„Když jsem svou budoucí snachu viděla poprvé, nebyla jsem nadšená. Líbila se mi jako ženská, ale bylo mi jasné, že je emancipovaná, že ráda cestuje, že ji baví její práce. Tak jsem se trochu bála, jestli se s ní synáček bude mít dobře. Jako máma jsem si představovala nějakou milejší. poddajnější hospodyňku. Jenže po čase mně došlo, že snacha je vlastně podobná jako já. On si ten holomek vybral ženu, která je mi hodně podobná. Já také nejsem a nikdy jsem nebyla typ k plotně a moje tchyně nadávala, že jsem moc do větru. Výsledkem je, že si se snachou po pěti letech, co se známe, velmi dobře rozumíme. Už dvakrát jsme spolu byly na dovolené u moře. Ona, já, dvě vnučky. A bylo to báječné. Syn s manželem mezitím dělali opravy na chatě a byli šťastní, že se nemusejí válet na pláži. Jsem snaše vděčná, že dokázala náš vztah vybudovat, protože na tom má ona větší podíl než já. Já jí zpočátku dávala najevo nedůvěru. Později jsem se jí za to omluvila,“ vypráví šestašedesátiletá Blanka.

Psychologové doporučují jednu metodu, která ve vztazích snach a tchyní může udělat hodně dobrého. „V rodinách by mělo platit, že každý umravňuje své vlastní rodiče. Pokud tedy hovoříme o tchyni, měl by se do toho vložit muž a matce vytýčit hranice. Muž by měl považovat za nedůstojné, aby nechal svou manželku dohadovat se s tchyní,“ říká psycholožka Marta Boučková.

Faktem je, že na tom, jaké vztahy mezi tchyní a snachou jsou, mají velký podíl právě muži. Tedy ti synáčci a partneři v jednom, kvůli kterým mezi sebou tchyně a snachy často soupeří. Cestou z pekla není postoj: Mě to nezajímá, ať si to holky vyřeší mezi sebou. Takový postoj zpravidla nevyřeší nic. Mnohem vhodnější je, když je muž schopen situaci analyzovat a snažit se vztahy mezi svými nejbližšími ženami zlepšit, vyjasnit. Pokud tedy nemá to štěstí, že si jeho máma a jeho milá sednou tak, že se s z nich stanou kamarádky.

rodina
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie 00000
Hodně záleží na obou ženách. Já osobně mám štěstí na dobrou snachu, rozumíme si. Vzájemně si respektujeme svá "teritoria", nekecáme si do života. A ono to krásně funguje....
Daniela Řeřichová
Byla jsem na pozici snachy (šest let v pěti lidech v bytě 2 plus 1) i tchyně. Dnes je mou velkou oporou maminka mého vnuka, přestože je s mým synem dávno rozvedená. Na mezigenerační soužití neexistuje žádný recept. Ale dle mých zkušeností je dobré nastavit si hned na začátku jasná pravidla a především nepřesvědčovat nikoho, že má žít tak, jak to vyhovuje mně. Každý máme jiné priority, jiný biorytmus, jiný životní styl. A pokud je zde úcta a respekt, lze dosáhnout i harmonických vztahů. Mnoho rodin, které žijí na venkově ve vícegeneračních domech, mě v tom utvrzuje.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.