Pragovka

Hezké vzpomínky, co jsem poznala v uvozovkách prosté lidí a mnohdy těžce pracující, byli čestní a bez intrik. Snad je tomu tak i dnes , což se nedá říct o všech povoláních.

Umíte své vzpomínky hezky literárně zpracovat. Vaše texty čtu ráda.

Krásně jste popsal těžký kontrast mezi mladickými myšlenkami a realitou, do které jste byl vržen. Měl jste štěstí, že jste tam potkal dobrého člověka.

Taky jsem chodil na brigádu. Já tedy do Škodovky. Tehdy ještě sjížděli z linky Spartaky.Měl jsem asi krásných 16 let. Už si opravdu nepamatuji kolik jsem tenkrát za tu měsíční brigádu dostal, ale vím, že pro mě to tedy tenkrát byly dobrý peníze. Rád čtu Tvoje příspěvky.

Jo, zapomněl jsem dodat. Byl to rok 1961.

Já jsem skutečně jako sedmnáctiletý pracoval v nejtěžším provoze fabriky a tehdy protiprávně, jako mladistvý, jsem dělal na tři směny, tedy včetně nočních. Akorát jednou v noci přišla kontrola, zjistili si moje nacionále a nic z toho nebylo. Bral jsem tehdy 2000,- hrubého, minus 400,- daň ze mzdy. Za první výplatu jsem koupil domů drahý skleněný servis na pití. Ještě z toho nějaké sklenky mám. A protože jsem měl podnikové spoření, po dvou letech jsem šel na vejšku do Plzně se slušným balíkem.

Já jsem nastoupila jako učitelka mateřské školy s platem 7oo,- Pamatuji si , že tehdy silonky stály 3o-.Moc jsem si je musela šetřit.

Mým prvním zaměstnáním se stal jeden strojírenský závod, který si mně nechal vyučit jako kuchařku a kde jsem pak pracovala do své mateřské dovolené. Nástupní plat jsem měla někde okolo 1100 Kč.

Jendo, jsem ráda, že jsem Tvůj článek nepřehlédla. Moc se mi líbil. Můj první nástupní plat činil 970,- kč

V Týně chodila třída, v níž byla sestra, na praxi do Stavokonstrukce, kdežto my jsme chodili na školní statek, kde to žádná odborná práce nebyla. Věřím tomu, že tehdejší mladí jako Vy se za práci nestyděli. A plat? No, já jsem jako němčinářka na jazykové škole měla 1250 Kč ještě asi po 6 letech. :-D