Zvu vás do půvabného muzea v malé obci, nacházející se severně nedaleko Prahy. Byla jsem tam již několikrát. Naposled jsem se tam vydala loni po Vánocích - nechtěla jsem si nechat ujít vystavený betlém. Na jeho výrobu se spotřebovalo 24 kg másla.
Muzeum je jediné svého druhu ve střední Evropě. Ve stálé expozici jsou vystaveny různé druhy máselnic, odstředivek, formiček na máslo, máslenek na servírování másla a další předměty související s výrobou másla. Většinu exponátů lze prakticky zkoušet. Ve vitrínách na zdi zaujme návštěvníka také ojedinělá kolekce obalů na máslo.
Až do konce 19. století se máslo vyrábělo výhradně doma. Zavádění jeho průmyslové výroby umožnil teprve vynález odstředivky v roce 1872. Smetana se zpracovávala na máslo v máselnicích. Nejrozšířenějším typem byly tlučky neboli tlukačky, v nichž se smetana tloukla plochým děrovaným tloukem. Jiným typem máselnic byly máselnice kolíbavé nebo houpavé, vybavené uvnitř děravou přepážkou, na niž smetana při houpání narážela, a tím se tloukla na máslo. Časté byly také máselnice soudkové nebo bubnové. Buď s otáčivým soudkem, v nichž se při jeho otáčení smetana tloukla na máslo narážením na děrované lišty, trčící ze stěn do máselnice, nebo s pevným soudkem, vybaveným uvnitř tlukadlem nebo šroubovicí poháněnou klikou. Nejjednodušší byly máselnice kvedlačkové, v nichž se smetana vrtěla primitivní kvedlačkou.
Aby bylo máslo zbaveno podmáslí, které vznikalo při jeho výrobě jako vedlejší produkt, máslo se po utlučení hnětlo. Malá hrouda se hnětla v rukách, velká na prkénku pomocí rýhovaného válečku, zvaného trdlo. Při hnětení se máslo prolévalo vodou. Vyhnětené se dávalo do ozdobných dřevěných formiček nebo se zdobilo ozdobnými válečky a pečetítky. Uchovávalo se v máslenkách se skleněnou nádobou na máslo uvnitř, kolem níž se nalévalo na máslo trochu vody, aby se máslo jejím odpařováním ochlazovalo, a tím se udrželo déle čerstvé. Různě zdobené máslenky pak sloužily a stále slouží k servírování másla.
Průměrné složení mléka: voda 87,1 %; tuk 4,0 %; bílkoviny 3,5 %; mléčný cukr (laktóza) 4,7 %, minerální látky 0,7 %. Dále mléko obsahuje některé vitamíny, zejména vitamín D, a karotenoidy – složky vitamínu A. 1 l = 2,09 žejdlíků českých. 1 žejdlík český = 0,48 l. Slovo žejdlík pochází z německého Seitel.
Kráva je nejdůležitější hospodářské zvíře. Její hmotnost se pohybuje v závislosti na plemeni mezi 450 a 700 kg. Ve velkém rozmezí se pohybuje také produkce mléka – v dobrých chovech nejčastěji mezi 5 000 – 6 000 litry i více ročně. Jednou za rok se narodí krávě obvykle jedno tele o hmotnosti 35 – 40 kg. Nejvyšší dojivosti dosahují krávy po pátém teleti, pak jejich užitkovost klesá.
Za snížené vstupné 30,- Kč pro důchodce a děti od 5 let dostanete pohodu, návrat do starých časů a moc zajímavou podívanou. Muzeum má otevřeno celoročně v sobotu a v neděli, v 10-12 a 13-16 hodin. Kromě stálé expozice je tam nyní výstava Rok s perníčky.
Autobusem č. 374, který staví přímo před muzeem, dojedete do Máslovic od stanice metra Kobylisy, z ulice Pod sídlištěm. Vlakem příměstskou linkou S4: Praha Masarykovo nádraží - Kralupy nad Vltavou - Hněvice. Více se dozvíte na stránkách muzea: https://www.maslovice.cz/web/cs/muzeum-masla
Pozn.: Omlouvám se za horší kvalitu fotek, způsobenou především malým prostorem a nevhodným osvětlením.