Povzdech
Foto: autorka

Povzdech

4. 6. 2020

Když tě život zanedbává,

üž nemůžeš si hrát,

naděje tě opustila,

nemáš ji kde brát.

Nemáš v žití už co hledat,

prostě nemáš cíl.

Zůstáváš už na pokraji,

snažíš se bys byl.

Kroky už tě nepovedou

tam, kam bys rád chtěl,

tvář máš smutnou, bez úsměvu

který dřív jsi měl.

Už nepůjdeš nikdy rosou,

máš za krkem smrtku s kosou

a chybí ti sil,

bys ji potvoru tu vlezlou,

rázně odpudil.

Vím, že smutek z veršů čiší

a nemám je psát.

Nade mnou je však moc vyšší

a nedá mi spát.

Bolest hlodá moje tělo,,

ale vím, že moc by chtělo

ještě trochu žít.

Moc už toho přece nechci,

chci tu ještě být.

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Irena Mertová
Někdy nás přepadá takové chvíle... Hano, jste dobrá, že jste z ní dokázala vykřesat báseň, i když tesknou... :-)
Marie Doušová
Hano, smutné,pravdivé ,ale srdcem psané.Přeji upřímně hodně krásných dní a zase trochu optimismu a krásných vzpomínek na mládí...... Dík za to, že mohu Vaše básně a povídky a články si přečíst.*********
Hana Šimková
Děkuji
Marta Novotná
Psáno srdcem, díky, držte se :-)
Jana Kollinová
Povzdech opět vystřídá Usmívání. :-)
Jitka Hrůšová
Paní Šimková, také mám tyto pocity. Stáří je velmi těžké období, stále něco bolí a stále o něco přicházíme. Nejsem optimistka, každý den se bojím, že bude už jen hůř. Přesto Vás chci povzbudit, zase bude lépe. Dokud se o sebe postaráme, máme naději, že to, co nás čeká, zvládneme dobře. Hodně pište, Vaše příspěvky zde na íčku patří k jedněm z nejlepších. Přeji moc a moc zdraví.
Jitka Chodorová
Ahoj Hani, každý by Ti rád pomohl aspoň slovem, ale já Ti rozumím, kdekdo s Tebou může soucítit, jenže to, co cítíš ty, a co bolí tebe, to nikdo nemůže vědět. Každý z nás má své problémy a bolesti, někdo více, někdo méně, já osobně nesnáším ty věčné optimisty a hrdiny, kteří své problémy nepřiznají a nad bolestí jiných jen mávnou rukou. Je opravdu dobré se z toho vypsat, taky to tak někdy dělám, ale náš problém zaniká jen na chvilku, zase se vrací v toku všedního dne, a když si člověk uvědomí, že to, či ono už se nevrátí, těžko se s tím smiřuje. Někdo si stáří užívá, někdo se trápí, patřím do té druhé možnosti, pomáhá mi portál, rodina a to hlavně vnuci a pravnučka, už tím, že jsou, a když přijde z jejich strany třeba malá pomoc, jsem tomu ráda. Přeji ti ještě mnoho hezkých dní, které budou stát zato, aby jsi byla aspoň chvíli šťastná a spokojená.
Zuzana Pivcová
Já si, Hani, myslím, že jsi "trvalka". Určitě máš v sobě sílu přestát mnohé horší chvíle. A navíc máš Anděla.
ivana kosťunová
Alespoň se z toho zkoušíte vypsat... Možná by pomohlo, s někým si popovídat - od čeho jsou přátelé ?
Hana Nováková
Hanko, velmi smutné, ale pravdivé verše. Jen se tomu všemu nepodávejte, člověk dostal dar života od Boha a tak musí využít každý den, který je mu dán. Jen tak si vzpomeňte na ty, kteří na nemocničním lůžku bojují o život, ale nedaří se jim vyhrát. A jak by chtěli žít! Vy žijete, i když sem tam něco bolí, ale můžete chodit, alespoň se projít, vše si obstaráte, tak není ještě tak zle. Na dálku posílám sílu zdraví a lepší nálady...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.