Všude tam, kde se v lidských tkáních vyskytují svalová vlákna (kosterní svaly, srdce, zažívací systém, močový systém apod.) draslík zajišťuje, aby tkáně a orgány plnily svou funkci. Mohou však nastat situace, kdy přemíra nebo naopak nedostatek draslíku v těle způsobí i život ohrožující stav.
Draslík se v lidském těle nachází především v buňkách, pouze dvě procenta tělesného draslíku se vyskytují v krevním řečišti (krevní plazma). Celkové zásoby draslíku v těle jsou 90 až 100 gramů, přičemž nejvyšší podíl těchto zásob, a to 60 až 80 procent, je obsaženo ve svalech. Pokud lačníme nebo cvičíme, draslík se ze svalů uvolňuje do krve. Pokud jsme sytí, draslík je odčerpán z krve do svalů. „Hlavní a velmi citlivou regulaci hladiny draslíku v organismu zajišťují ledviny, které rozhodují o tom, kolik draslíku si tělo ponechá a kolik bude vyloučeno. Pokud ledviny selhávají, je nutné hladinu draslíku pravidelně kontrolovat a stejně tak i jeho příjem potravou,“ upozorňuje primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze – Krči MUDr. Petr Táborský.
Pro správnou funkci tkání a buněk je nutná rovnováha mezi draslíkem a sodíkem. Platí, že bychom měli denně přijmout zhruba stejné množství obou těchto minerálů (2 až 4 gramy). Pokud však více solíme nebo přijímáme málo draslíku potravou (jíme málo ovoce, zeleniny, ořechů apod.), jeho nedostatek se může projevit nepříjemnými stavy jako jsou křeče ve svalech, které obvykle začínají na prstech horní končetiny a jsou doprovázeny svalovou slabostí. Tato slabost může postihnout i větší svalové skupiny a vyústit až v jejich dočasné ochrnutí. Při postižení svalů hrudníku se nám například těžce dýchá, ve střevech může dojít ke snížení peristaltické činnosti. Nebezpečný je vliv nedostatku draslíku na srdeční činnost. Hrozí porucha srdečního rytmu a srdeční zástava, která přichází při velmi nízkých hodnotách draslíku v krvi. Dlouhotrvající hypokalémie může nevratně poškodit ledviny a vést až k jejich úplnému selhání s potřebou dialýzy. Nedostatek draslíku neboli hypokalémii může také způsobit výraznější ztráta tekutin a minerálů, k čemuž dochází například při opakovaném zvracení, průjmech, dlouhodobému užívání projímadel a některých léků na vysoký krevní tlak (tzv. diuretika).
Opačným stavem, tedy nadbytkem draslíku v těle (takzvanou hyperkalémií), mohou trpět pacienti s nedostatečnou funkcí ledvin. Draslík se u nich v těle hromadí, což je pro tyto pacienty velmi nebezpečné. Mohou pociťovat svalovou slabost, únavu, mohou být zmatení. U závažnějších stavů pak hrozí průjmy a poruchy srdečního rytmu, takzvané arytmie, které mohou vyústit až ve smrtelně nebezpečnou zástavu srdce. Lidé s chronickým selháním ledvin, kteří jsou odkázáni na pravidelnou dialýzu a netvoří moč, se nemají přijatého draslíku jak zbavovat, proto musí jeho příjem v potravě velmi pečlivě hlídat. Jejich dietní režim jim sestavují nutriční terapeutky. „Některé druhy ovoce a zeleniny obsahují zvláště vysoké množství draslíku, které lze snížit různými technologickými úpravami jako například konzervováním, máčením, hlubokým zmrazením a rozmrazením, vařením nakrájených malých kousků apod. Příjem draslíku pochopitelně ovlivňuje i velikost porce. Třeba ve 100 gramech čokolády s oříšky je obsaženo zhruba 440 miligramů draslíku,“ říká Dana Sasaková, nutriční terapeutka, která se již řadu let stará o pacienty s chronickým selháním ledvin v dialyzačních střediscích Fresenius NephroCare a pomáhá jim hlídat si hladinu látek jako je draslík, ale také fosfor, protože významně ovlivňují jejich léčbu.
Draslík je v naší stravě zastoupen v různé míře. Jeho bohatým zdrojem je především maso, cereálie, ze zeleniny brambory, špenát, fazole, rajčata, houby, z ovoce banány, hrozny, meruňky. Dále jej v hojné míře obsahují suroviny a pochutiny v dehydrované podobě – kandované ovoce, datle, fíky, meruňky, oříšky, sušené houby, ale i třeba rajčatový protlak. Velký obsah draslíku má také kakao a kolové nápoje.
