Od počátku kurzy prošlo už přes 500 seniorů a z několika se dokonce stali lektoři. "Zejména v oblasti vzdělávacích programů sloužíme jako inspirace a máme v ní specifické know-how. Podobné aktivity se seniory měli v minulých letech také v Řecku, Ázerbájdžánu, Itálii a Španělsku,“ vyjmenovává Lucie Schubert, manažerka vzdělávacích aktivit ve Wikimedia Česká republika. Projekt podporuje Nadační fond Veolia v rámci svého programu Stále s úsměvem.
Můžete nám představit projekt Senioři píší Wikipedii?
Jde o vzdělávací program Wikimedia Česká republika, který si klade za cíl zapojit do psaní Wikipedie seniory. Chceme vytvořit prostor, kde účastníci kurzů mohou předávat své vědomosti mladší generaci, učit se novým dovednostem, navazovat nové kontakty, zúročit své vědomosti i dovednosti a cítit se stále užitečnými. Projekt je unikátní, v současné době ho v obdobné podobě realizují, pokud víme, pouze v Izraeli. Zejména v oblasti vzdělávacích programů sloužíme jako další inspirace a máme v něm specifické know-how.
Jak projekt zapadá do spolku Wikimedia?
Pro nás je projekt Senioři píší Wikipedii jedním ze čtyř podprojektů vzdělávacího programu Wikimedia. Máme také program Uč s Wiki, který cílí hlavně na učitele na 1. a 2. stupni a na střední školy, program Studenti píší Wikipedii, dále také Otevřený vzdělávací program pro širší veřejnost, která má zájem účastnit se vzdělávacích kurzů a osvojit si Wikipedii. Vzdělávací programy Wikimedia často vznikaly s cílem rozšiřovat obsah Wikipedie. Aktuálně procházíme přirozeným a zároveň velmi silným posunem k tomu, že máme nejen online, ale také offline komunitu – účastníky kurzů a podobně. Prioritou vzdělávacích programů už není nutně jen to, aby nám rostl obsah, ale aby za tím byli vidět konkrétní lidé.
Jaký přínos v tom hraje zapojení seniorů?
Seniorská skupina má pro nás mnoho přínosů. Přináší diverzitu nejen do komunity, ale také do obsahu encyklopedie. Ve velkém procentu se zapojují ženy, což se v ostatních věkových skupinách až tolik neděje. Dnešní seniorské generace často ještě prošly klasickým vzdělávacím systémem, mají krásnou češtinu, kladou důraz na gramatiku. Spousta z nich psala svoji diplomovou práci na psacím stroji a musela být tedy mnohem preciznější. Toto je dar, který, když se překlopí do online rozhraní, tak je velmi cenný. Někteří tvoří celé články, ale také máme spoustu těch, kteří se našli v tom, že pomáhají zkvalitňovat jazyk, opravovat gramatické chyby a dohledávat zdroje. Senioři byli zvyklí na to, že když chtěli najít nějaké informace, tak museli dojít fyzicky do knihovny, všechno si to v katalogu vyhledat, dohledat si odkazy. To je ta cenná dovednost, kterou dnes mladší generaci pracně učíme.
Zmínila jste, že seniorské programy lákají více žen. Jak si to vysvětlujete?
Ano, v seniorském projektu máme větší zastoupení žen, což se nám v jiných věkových skupinách a aktivitách ne vždycky daří. U kurzů se aktuálně pohybujeme v účasti mužů průměrně mezi třetinou až polovinou. Lehký rozdíl je pak v následném zapojení do komunity, kdy ženy mají větší zájem být s námi v přímém kontaktu. Muži, kteří jsou více akademicky zaměřeni, častěji ocení, že mohou doma tvořit v klidu, přijít na Wikiklub, něco zkonzultovat a tvořit si svůj článek. Velmi hezkým výstupem je, že dvě bývalé účastnice seniorských kurzů přešly do rolí lektorek. To je pro mě jedním z předních ukazatelů dlouhodobé udržitelnosti projektu.
Kolik účastníků už projektem Senioři píší Wikipedii prošlo?
Od začátku kurzů v programu Senioři píší Wikipedii jsme aktuálně na čísle přes 500 účastníků, o kterých máme nějakou zprávu či záznam, že se přišli na kurz podívat. Z toho přes 250 jsou úspěšní absolventi začátečnických kurzů. K tomu máme v rámci Senioři píší Wikipedii ještě podprogram, ve kterém školíme knihovníky, a ti pak mohou pořádat vlastní kurzy. Knihovny jsou pro nás takový přirozený partner, často mají počítačové učebny a ve svých strategiích řeší práci s komunitou a to, jak návštěvníky zaujmout.
A jak časté jsou editace na české Wikipedii?
Celkově třeba letos v březnu udělalo alespoň jednu editaci 6 839 lidí, pět editací 825 lidí, 25 editací 210 lidí a víc než sto editací udělalo 171 lidí. V „nekoronavirové době“ jsou ta čísla trochu nižší. V rámci jediného dne se uskuteční 2 500 až 3 500 editací od cca 600 lidí.
Blanka Šrámková
