Podíváme se pořádně na mapu okolí našeho města a probádáme místa, kde jsme ještě nikdy nebyli. Dokonce jsme si stanovili podmínky těchto výletů - budeme chodit pouze pěšky, budeme navštěvovat místa s minimem lidí a trasa by měla být kolem 10 km dlouhá. Nebudu vás napínat, nakonec jsme mapu studovali a chodili do terénu skoro denně. Samozřejmě ukázněně s rouškami. Nejenže jsme si dobře protáhli tělo, ale v prvních dnech jsme často nepotkali ani živáčka. A pěkných a dokonce nových míst v okolí Hradce Králové jsme během nouzového stavu objevili hned několik.
O některých našich vycházkách během nouzového stavu jsem už psala - třeba v článku Jak řeka Labe protéká mým životem. Voda v přírodě v jakékoliv podobě nás toto jaro lákala často, a tak jsme se jednoho dne rozhodli, že prozkoumáme tzv. Labský náhon. O jeho existenci jsme oba věděli, ale na vlastní oči jsme znali jen "kousky" tohoto toku v místech, kde protéká přímo městem. A tak jsme se rozhodli projít kolem něj od začátku až do konce.
Labský náhon je vlastně 10 km dlouhá uměle vytvořená strouha, která se odděluje z Labe u Předměřic a protéká přes okrajové čtvrti Hradce Králové směrem k jihu, kde se u Březhradu zase vlévá do Labe. Labský náhon byl uměle vytvořen začátkem 16. století, aby napájel Velký březhradský rybník (ten dnes už neexistuje). Do náhonu ústí i některé místní potoky a v minulosti tam byla svedena i říčka Melounka, aby tok posílila. Koncem 18. století tento náhon poháněl dokonce sedm mlýnů (Na nových, Na starých, Budín, Kydlinov, Valcha, Temešvár a Březhradský mlýn). Všechny mlýny zanikly až začátkem 20. století.
Naše cesta kolem náhonu nebyla vůbec jednoduchá, přesněji řečeno, často jsme nešli těsně podél náhonu, protože tam prostě žádná cestička nevedla. Jen jsme ho sledovali z povzdálí. Ale ve volné krajině je dobře viditelný, většinou lemovaný stromy. Prvním větším objektem, který jsme při cestě potkali, byla odbočka kanálu na Kydlinov, která byla vybudována již v roce 1535. V místě odbočky jsou tzv. Panská stavidla, která jsou dodnes funkční.
Tzv. Panská stavidla na Labském náhonu
Labský náhon u bývalého mlýna Kydlinov
Dnešní statek Kydlinov
Voda z odbočky náhonu na Kydlinov se využívala pro pohon mlýna. Kousek za budovou se tato část náhonu vlévá do Labe. Druhá větev náhonu teče směrem na jih a protéká městskými částmi Plácky, Plotiště a Svobodné dvory. Vine se většinou mezi rodinnými domy a zahradami nebo v lukách a tekoucí voda příjemně doplňuje a osvěžuje prostředí. Charakter kanálu se mění po jeho vstupu do části města Kukleny. Původní tok je často spoután do pevných břehů, občas také mizí v potrubí pod komunikacemi. Ne všude je přístupný, někde je součástí veřejně nepřístupných pozemků.
Labský kanál sevřený v zástavbě v Kuklenách
Labský náhon se ke své přírodní podobě vrací až v místech, kde opouští Kukleny. Tekoucí voda, nádherná zeleň, ticho, jarní příroda. Náhon je v těchto místech z obou stran lemován starými vrbami, jen vodník tu chybí.
Jižní část Labského náhonu - po průchodu městem se vrací do přírody
Labský náhon tekoucí vedle bývalého mlýna Temešvár.
V místě, kde na náhonu býval mlýn Temešvár, je dnes rozsáhlý rekreační areál.
A z tohoto místa se už náhon proplétá loukami a remízky směrem do Březhradu, kde se vlévá zpět do Labe.
Při procházce kolem náhonu jsme měli dost času i na povídání, a tak nás v souvislosti s ním napadalo leccos. Třeba, kdo a jak určil, kudy ten kanál povede? Jak dlouho ho lidé kopali, než byl hotový? Kolik to stálo a kdo to financoval? Otázky, na které už asi nenajdeme odpověď. Ale shodli jsme se, že je dobré pro přírodu i pro člověka, že tu zůstal zachován i v době, kdy je jeho ekonomický přínos mizivý či nulový. V době, kdy začíná být problémem sucho, kdy konečně začínáme přemýšlet o vodě jinak.
Průběh naší procházky na mapě:
Zdroj historických informací: wikipedie
