Potíže se projevují bolestmi v horní části břicha a nechutenstvím, někdy až k vyložené neschopnosti udržet potravu. Pokud se dostaví, začneme okamžitě s dietou a kontrolujeme stav slinivky – pokud není v pořádku, okamžitě se to projeví na sliznicích.
Pijeme čaje ze sliznatých bylin – proskurníku, slézu, divizny, při výraznějších potížích užíváme i protizánětlivou tinkturu z kopretiny řimbaby, 3x denně 4 kapky do 200 ml vody, před jídlem. V jiné podobě se tuto bylinu pro její razantní účinky nedoporučuje užívat!
Proti průjmu působí starý domácí prostředek, který dobře pomáhá zvláště u malých dětí a starších osob: jedno neoloupané jablko nastrouháme a vzniklou hmotu necháme několik minut oxidovat. Teprve, když je celá veskrze nahnědlá, začneme ji konzumovat. Můžeme užívat i nadrobno rozsekaný česnek, který desinfikuje střeva, omezuje růst škodlivých střevních bakterií a působí i proti střevním parazitům. Pomáhá také neslazená šťáva z černého rybízu bohatá na vitamíny, železo, minerální látky, které při průjmu ztrácíme. I čekanka působí protiprůjmově.
Proti zácpě je vynikajícím prostředkem kysané zelí (ne sterilizované ve sladkokyselém nálevu). Denně pojídáme 200 – 300 g, délka léčebné kůry se řídí podle potřeby. Osvědčil se i nálev z černého bezu: spaříme 2 lžíce květů nebo sušených plodů, šálkem vody a 10 min. louhujeme. Denně pijeme 3 šálky. Pomáhají také sušené švestky a fíky, které večer přelijeme vlažnou vodou. Ráno nalačno vodu vypijeme a plody sníme. Účinek se dostaví nejdéle do 2-3 hodin. Také špenát má vysoce projímavý účinek. Je doporučován při anémii, nesmí se konzumovat při dně a revmatizmu.
Ve druhé polovině měsíce je tenké střevo oslabené. Jeho obrovský lymfatický systém je rozhodující pro zachování zdraví a proto je třeba ho posilovat, především vhodnou stravou. Nejen s ohledem na její složení, ale i na její konzistenci. Peristaltiku střev podpoříme například strouhanými jablky, nebo bylinným čajem obsahujícím sliznaté byliny.
Zde je třeba se zmínit o heřmánku, který peristaltiku střev zpomaluje. Jeho dlouhodobým užíváním si můžeme přivodit chronickou zácpu. Vůbec tedy není nevinným kojeneckým čajíčkem.
Nálev z jablečníku obecného posiluje střeva a žaludek, pomáhá při neurotických srdečních potížích a katarech horních cest dýchacích. Jedna čajová lžička se užívá v denní dávce 1-3 šálky. Cibule posiluje činnost hladkého svalstva střev, fazole mající vysoký obsah vlákniny mají tentýž účinek. Stejně tak kapusta, květák a brokolice, která navíc působí proti rakovině.
Kmín má příznivý vliv na vývoj střevní mikroflóry, potlačuje škodlivé bakterie, pomáhá při nadýmání. Doporučuje se po 20 g drceného kmínu a koriandru postupně užívat 1 x denně v dávce na špičku nože po jídle.
Nálev ze saturejky zahradní je účinný proti dávení, závrati a bolestem břicha. Saturejka se přidává při vaření k luštěninám, aby nepůsobily nadýmání.
V tomto měsíci zrají jahody, které působí protivirově a mají i protirakovinné účinky. Dorůstají nám léčivky a koření. Z jejich natí si můžeme připravit na letní saláty bylinný olej podle bylináře Pavla: jemně nasekáme po 30 g listů máty peprné, vrcholků nati estragonu, listů šalvěje, meduňky, petržele, routy zahradní a kvetoucího yzopu. Bylinky promícháme, přelijeme 1 l olivového oleje, zahřejeme na 80 °C. Uložíme na 12 hod. na chladné místo, poté vylisujeme, rozdělíme do menších lahviček, uchováváme v chladnu a temnu. Tento olej lze také použít na masáž chodidel, které předchází koupeli nohou v odvaru máty peprné. Osvěží a odnímá únavu po dlouhém stání nebo namáhavém pochodu.
Z nati meduňky lékařské připravíme sirup: sklenici (4 l) naplníme do 1/3 až ½ umytou meduňkovou natí (nebo jen listy). Přidáme 50 g kyseliny citronové, a doplníme studenou vodou až po hrdlo. Ponechme 48 hod. při pokojové teplotě, za občasného míchání. Poté meduňku vyjmeme, obsah láhve přecedíme, přidáme 2,5 kg krystalového cukru. Po jeho rozpuštění plníme do vypařených lahví a uchováváme v chladu.
Stejným způsobem připravíme sirup z máty peprné, květů černého bezu. Květy mají být neomoklé, sbírané za začátku květu, když jsou plné pylu. Proto je neomýváme, jen je rozložíme, aby z nich vylezl v květech schovaný hmyz. Použijeme 32 – 34 květenství. Všechny sirupy jsou výborné do vody i čaje.
Z ořezaného zimostrázu (z listů) lze připravit odvar, který pomáhá při špatném prokrvování nohou, hlavně chodidel. 100 g listů na litr vody vaříme 10 minut mírným varem, necháme zchladnout, přecedíme. Používáme na koupele, obklady. Odvar snižuje i teplotu, zejména u chorob spojených se zimnicí a při horečnatých zánětech žlučových a močových cest. Také mírně snižuje krevní tlak. Doporučují se 2-4 šálky nálevu denně.
Tymiánová horká koupel rukou nebo nohou má trvat 10 – 15 minut, provádí se obden jako součást kůry nejméně 7 x, nejčastěji 12 x. Potom následuje 7 dnů pauza a ještě 4 koupele na doléčení. Mají silný protirevmatický účinek, celkově zlepšují metabolizmus, výborně místně prokrvují a pomáhají při únavě rukou a nohou.
Pleťové masky – výživná z jahodové dřeně: rozmačkané zahradní jahody, mléko, rozmačkané vařené brambory – kašovitou hmotu necháme po nanesení působit 30 minut a potom omyjeme obličej vlažným heřmánkovým výluhem (50 g na 500 ml vody) nebo vlažnou vodou. Kvasnicová s mrkví: do mléka rozdrobíme kvasnice, přidáme strouhanou mrkev pokapanou olivovým olejem, až vznikne kašovitá hmota. Po nanesení necháme působit 20 minut a potom omyjeme obličej teplou vodou.
Vlasové koupele – jemné, pružné, lesklé vlasy s medovou vůní získáme po koupeli v nálevu z 50 g sušeného nebo čerstvého lipového květu a 1 l vody, po 30 min. vyluhování. Pro zlepšení stavu, lesku a pružnosti vlasů je vhodný nálev z kopřivy dvoudomé: jemně nakrájené kopřivy přelijeme 500 ml vroucí vody. Po vychladnutí přidáme 500 ml 4% octa, přihřejeme na koupelovou teplotu. Tímto nálevem vlasy promýváme každý den večer po dobu 10 dnů.
V tomto měsíci sbíráme
Bazalka pravá – kvetoucí nať (asi 30 cm od vrcholu, max. 35 °C)
Borůvka černá – list (sdrhnutý, max. 40 °C
Bukvice lékařská – nať (na začátku kvetení)
Pelyněk černobýl – kvetoucí nať
Čekanka obecná – nať a list (před rozkvětem)
Divizna velkokvětá – květ (dopoledne, nepomačkat, bez kalichu, sušit na slunci nebo max. 35 °C, vzduchotěsně uzavřít)
Dobromysl obecná – kvetoucí nať (kvetoucí vrcholky, silnější lodyhy odstranit, sběr před polednem)
Estragon či kozalec – nať (okolo 14 hodiny)
Heřmánek pravý – květ (krátce po rozvití, stopky do 2 cm, sklizeň každý 3. až 5. den, max. 40°C)
Jablečník obecný – kvetoucí nať (horní část natě, okolo 13. hod., trochu píchá, max. 45 °C)
Jasan ztepilý – list (jednotlivé lístky z lichozpeřených listů)
Jestřabina lékařská – kvetoucí nať (okolo 14. hod, nepomačkat, max. 50 °C)
Komonice lékařská – kvetoucí nať (žlutá kvetoucí nať nebo odrhnuté květy, max. 35 °C)
Maceška, violka trojbarevná – kvetoucí nať (max. 35 °C)
Máta peprná – kvetoucí nať, list (na počátku květu, kolem 10 hod.)
Mateřídouška úzkolistá – nať (krátce před rozkvětem, jen kvetoucí bylinné části, 12. - 14. hod., neobracet, nesušit na slunci, do 35 °C
Mochna husí – nať (na začátku kvetení)