Druhou podstatnou okolností bylo přeložení původní trasy „Prachaticia via“, obchodní cesty z Pasova do Čech, později nazývané Zlatá stezka. Ta na české území vstupovala údolím Studené Vltavy a pokračovala přes pozdější osady Pěkná a Zbytiny do Prachatic. V první polovině 14. století však byla patrně kvůli močálům vytyčena nová, výše položená trasa přes hřeben Haidelu k dnešním Českým Žlebům a přes brod na Teplé Vltavě do široké volarské kotliny, náležící k panství Prachatice, které bylo až do husitských válek v majetku vyšehradské kapituly. První písemná zmínka o Volarech je z roku 1359, kdy je mezi členy městské rady v Prachaticích uveden Ondřej z Volar. Nová osada Volary se brzy rozrostla v největší soumarské středisko na české straně Zlaté stezky.
Volary leží asi 16 km od Prachatic na území CHKO Šumava, na hranici NP Šumava. Jméno obce je patrně odvozeno od volarů (dobytkářů). Volary mají přes 4000 obyvatel a jsou významným komunikačním uzlem Šumavy a střediskem turistického ruchu – jednak pro své památky staré dřevěné architektury, jednak pro řadu významných přírodních krás v okolí.
Každoročně Volary navštívíme na několik dní, ubytujeme se v hotelu Bobík. Pojmenovaný podle vrchu Bobík v blízkosti Volar. V Bobíku vyznavači masáží mohou použít konopné lázně. Vaří se tu dobré pivo a jídlo je vynikající. I v okolí se dá najít několik velmi dobrých penzionů na ubytování. Ve městě jsou hezké procházky, zajímavá architektura památkově chráněná, plavecký bazén, muzeum, malé hospůdky a j. Nad městem se tyčí menhiry, odkud je hezký rozhled do okolí. Také křížová cesta je velmi zajímavá, ukrytá v lese. Smutný je židovský hřbitov, založený v květnu 1945 pro oběti pochodu smrti. Je tu pochováno 95 žen židovského původu, které pocházely z Maďarska, Polska, Čech, Německa a Ruska. Strašná bezcitná válka!
Nejrychlejší přesouvání je autem, dá se takhle poznat velká část Šumavy. Zajet, kam jsme si určili, zaparkovat a potom se dát turistickou cestou, kterých je na Šumově nepřeberné množství. Anebo jít na nádraží a odtud se dá jet na Stožec, nebo přes obec Lenoru do Kubovy Hutě, Vimperka, na opačnou stranu směr Prachaticko a dále směr Lipno. Kombinujeme obojí, jsou místa, kde vlak nejezdí .
Nedaleko Volar se nachází Soumarský most a přes něj procházíme Soumarským rašeliništěm. Vlakem se dostaneme do Stožce, kde je velké infocentrum. Kdo chce, může si dojít do sousední obce v Německu, kde je výborná cukrárna. Výšlapem lesem se dostaneme ke Stožecké kapli, která stojí za zhlédnutí. Dřevěná kaple, ležící pod vrcholem Stožecké skály, je ukázkou lidové řezbářské práce. Byla postavena v první polovině 19. století při prameni léčivé vody a obnovená v roce 1988.
Vimperk je nádherné město s krásným zámkem, který prochází náročnými opravami. Kterým směrem jdete, jdete do kopce, jenže co by člověk nevytrpěl pro nové zážitky že? Dalším nádherným městečkem jsou Prachatice, které mají úžasné historické jádro.
Kubova Huť - dojeli jsme vláčkem a vystoupali na Boubín, vysoký 1362 m. Při prvním výstupu na nás čekala kamarádka Hanka R., rok nato jsme si zopakovali s Jarmilkou K.J.. Zážitek, umocněný navíc setkáním s milými kamarádkami.
Nesmím zapomenout na Borovou Ladu, v blízkosti jsou nádherná rašeliništní jezírka, slatě, prostě to se musí vidět.
Též Netolice stojí za prohlédnutí. Leží v šumavském podhůří a s mnoha rybníky patří k nejstarším městům v Čechách. Historické jádro je památkově chráněno. Nedaleko se nachází zámek Kratochvíle, patří k nejkrásnějším renezančním zámkům, nechal vystavět Vilém z Rožmberka..
Kdo si zamiloval Šumavu, bude se tam vracet, dokud bude moci. Tak i já putuji, vždy trochu jiným směrem a je to prostě nádhera. V srdci takové přírody pociťuji, jako bych byla v jiném světě, a nabíjí mě to zvláštní energií a pokorou.