Když voní lípy
Foto: autorka

Když voní lípy

21. 6. 2020

Denně procházím lipovou alejí, a dnes jsem konečně zaznamenala omamnou vůni lip v plné síle. Lípy v aleji jsou různě staré a různých druhů, rozkvétají postupně, ale jednou v roce nastává týden, kdy vůně květů vrcholí. A přináší i vzpomínky a různé asociace. Naštěstí ty dobré a pozitivní. Moje nejstarší vzpomínka spojená s lípami je asi na plachty, natažené na půdě starého venkovského domku, kde se sušil lipový květ. Krásně to tam vonělo a facinovaly mě pruhy světla procházejícího škvírami ve střeše a dopadajícího na houpající se plachty. Moje babička sbírala a sušila bylinky všeho druhu a s pomocí bylinek nás také léčila, když jsme u ní na prázdninách onemocněli. Pamatuji si, že čaj z lipového květu byl dobrý na pocení. A s medem býval i velmi chutný. Horší byl nastrouhaný puškvorec na lžíci, ten jsem tvrdohlavě odmítala spolknout.

Kolem památné lípy v Jilemnici před kostelem jsem se zase učila jezdit na kole. Nebyla jsem příliš šikovná, a tak jsem si odnesla nějakou tu odřeninu. Ale ta radost, když jsem po několika dnech pod kvetoucí voňavou lípou kroužila zdatně na kole. Z téhle lípy se ale květ netrhal, na ten jsme vyráželi za město. Babička měla vyhlédnuté lípy, které skláněly větve až k zemi. A tam jsme jako děti dosáhly.

Posledních čtyřicet let svého života mám svázaných s jednou dlouhou lipovou alejí, kde vede pěší zóna souběžně s ulicí V Lipkách. V téhle aleji jsem učila své děti dělat první krůčky. Tudy vodila děti do školky a do jeslí, pak spěchávala z práce a do práce. Alejí jsem nosila těžké nákupy i plno starostí v hlavě. Také jsem tam odpočívala na lavičce a přemýšlela. Při každé větší bouřce jsem zjišťovala, kolik stromů je zase poškozených. A jednou asi před dvaceti lety jsem se hodně vyděsila. Ráno byla alej kompletní, ale když jsem šla z práce, byla polovina aleje vykácená. Byl to hrozný pohled. Nechápala jsem to. Ale naštěstí vzápětí zasadili nové již docela velké lipky. Z nich jsou dnes nádherné stromy, poskytující za horkého léta perfektní stín. I mým vnoučatům se tahle alej líbí. Pořádají tam závody na koloběžkách a pak znaveně usedají na lavičky ve stínu stromů.

Lipová alej je po rekonstrukci, většina stromů je nových a zdravých. A tak doufám, že v ní ještě zažiju hodně hezkých chvil a hodně jar s omamnou vůní.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Mám ráda všechny aleje, ale ty lipové patří k nejvoňavějším. Lípy hezky dominují vašemu životu. Ten můj byl spjat s březovou alejí, která musela ustoupit výstavbě rodinných domků. V mé hlavě však její listí šumí dodnes.
Martina Růžičková
Především se omlouvám za 4 hvězdičky, mělo jich být pět. Nějak jsem klikla vedle. Lípy jsou krásné a mám také moc ráda :-).
Zdenka Soukupová
V naší malé vísce je několik velmi starých krásných lip. V dětství jsme z nich také trhali květ. A moc rádi, protože když kvetly lípy, to přece byly za pár dní prázdniny! Dodnes, když cítím vůni lip, si na to těšení na prázdniny vzpomenu.
Jana Kollinová
Lípy jsou symbolem mého šťastného dětství a dospívání v Brně. Když jsme se stěhovali z Brna do Teplic, cestovala s námi i krásná domácí lípa. Matně si pamatuji, že jsme byly s maminkou v kryté korbě robustního stěhovacího vozu a lípa nás chránila. Dnes procházím denně Zámeckou zahradu v Teplicích a vnímám současné květenství lip, jasmínu a do toho se vnucuje nepříliš voňavá střemcha.
Eva Kopecká
Jako dítě jsem bydlela v těsné blízkosti lip a akátů......nejdřív kvetly akáty, po nich lípy....a pak přišly prázdniny......jako teď...díky za vzpomínku a za to léto za dveřmi.....
Zuzana Pivcová
Vlaďko, úvodní fotka mi připomněla alej na kraji Jičína, kudy se vyjíždělo přes Valdice do Lomnice nad Popelkou. Ale to už si nepamatuji, jaké tam byly stromy. Jak jsem se zmínila před pár dny ve Fotu dne, je u nás na Jižním Městě plno vzrostlých a teď už rozkvetlých lip. A nedovolím si vstoupit na trávník a natrhat si na čaj. V Týně blízko naší chalupy je také nádherná lípa, tu bych hned nominovala na Strom roku.
Dana Puchalská
Lípa je nádherný strom. Kdysi byla lípa v každé ulici a bylo to nádherné. Ano, je škoda že je mnohde kácí, jak už psala Jitka. Když jsem byla malá sbírala jsem lipový květ, sušili jsme ho a pak byla celou zimu zásoba na voňavý čaj.
Daniela Řeřichová
Děkuji za krásnou připomínku dětství. Začátek prázdnin jsme trávili u babičky v Posázaví. Spali jsme v podkroví a měli otevřená okna, do nichž se draly větve lip s omamnou vůní. Je zvláštní, že mnoho silných vjemů mám spojených právě s vůněmi.
Jitka Hašková
Když jdu z domova, tak vidím dvě krásné lípy naproti stanici autobusu. Už jsou obsypané květy a krásně voní. Je mi líto, že se místo lip po městě sázejí jiné, často cizokrajné stromy.
ivana kosťunová
S mým životem jsou zase spojené dvě pětset let staré památné lípy v rodném městě. :)) A Jindřich z Lipé, a vodní hrad Lipý, který byl na rozkaz ruského politruka v r. 46 odstřelen :))

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.